Ivo Toman

Ivo Toman | foto: archiv Ivo Tomana

UKÁZKA: Ukliďte si bordel v hlavě, pak budete šťastní, radí Ivo Toman

  • 7
Seznam vašich základních hodnot a řešení jen řešitelného jsou jako rejžák a savo pro vaši hlavu. Abyste byli dlouhodobě spokojení, uvědomte si, co je pro vás skutečně důležité, píše Ivo Toman ve své knize. Přečtěte si ukázku z jeho bestselleru Debordelizace hlavy.

Debordelizace hlavy (na knihy.idnes.cz najdete zde) neskrývá za svým provokativním názvem žádné vágní povídání. Ivo Toman se hned od prvních stránek nabourává do vašeho uvažování. A že nejde o žádnou hlubinnou psychologii, naznačuje podtitul Zprimitivněte k úspěchu. Zbavení se mentálního bordelu vám ulehčí rozhodování, zjednoduší vztahy a nejspíš i vydělá dost peněz.

Knížka Debordelizace hlavy vyšla v roce 2009, tedy ještě před boomem populární české knihy Konec prokrastinace (na knihy.idnes.cz zde) Jako by však Debordelizace byla o krok napřed. Přesvědčte se sami.

UKÁZKA Jak si sestrojíte základní hodnoty

Překvapivě mnoho lidí má dilema – vnitřní válku mezi tím, co dělají v práci, a tím, čeho si opravdu cení. Proto je tolik lidí z práce stresováno. Dělají tam něco, co ve skutečnosti dělat nechtějí. Rozhodli se pro neuspokojivou práci výměnou za finanční zajištění. Protože si však své hodnoty neujasnili, vnitřně tápou a mnoho let žijí ve vnitřní válce mezi svými hodnotami a tím, co doopravdy dělají – nikdo zvenčí jim ale nepomůže. To si musí každý vyřešit sám!

Debordelizujte hlavu za 199 Kč

Dočtěte celou knížku Debordelizace hlavy - pořiďte si ji v elektronické verzi za 199 Kč na Knihy.iDNES.cz

Ivo Toman přesvědčuje, že klid v hlavě máte zcela ve svých rukou.

Je to i váš případ?

Co dilemata v práci? Například budete mít nějakého problematického podřízeného a budete přemýšlet, zda ho máte propustit, nebo nepropustit.
Ukážu vám, jak to řeším já. Toto rozhodování je pouze podle mých hodnot. Jestliže vy máte jiný dilemata a jiné hodnoty, pak vše musíte řešit pouze podle sebe.

Jak už jsem napsal, pro mě je na první místě klid. Jestliže plánované rozhodnutí mi přinese klid, pak to udělám.

Varianta č. 1: Nepropustím ho. Přinese mi to klid?
Myslím, že ne. Budu se tím dále trápit. I na rodinu to bude mít vliv. Místo toho, abychom řešili věci, které jsou pro mě, pro mou ženu a pro rodinu přínosné, budu už popáté, podesáté, podvacáté se svou ženou řešit svůj vztah se zaměstnancem. Také je možné, že se doma kvůli němu ještě pohádáme.

Varianta č.2: Propustím ho. Přinese mi to klid?
Jestliže ho propustím, budu pak doma se ženou řešit jiné věci. A budu mít klid, přestože si krátkodobě přidělám práci, neboť musím jeho práci nějak zařídit. Má to vztah k osobnímu i pracovnímu životu.

A co s tím pracovníkem bude dál? Co si počne?
Řešit záležitosti jiných lidí na seznamu svých základních hodnot nemám! Navíc dobře vím, že jiné lidi nemohu změnit.

Pokud vám to připadá moc tvrdé, pak vás musím upozornit, že zpočátku jsem byl měkký, chtěl jsem lidem pomáhat i tím, že dostávali více peněz, než si zasloužili. A výsledek?

Nepomohl jsem tím ani jim ani sobě. Jen si zvykli na hodně peněz. To je pak strašně tvrdý pád.

UKÁZKA Kapitola Štěstí: Normy

Na Bali muži při vykonávání malé potřeby sedí, ale ženy stojí. V Asii je běžné začínat jídlo sladkým moučníkem a končit polévkou. Já si do kávy dávám med. Někdo se nemyje.

Co mají všechny tyto věty společného?
Že vy to nejspíše děláte jinak. A proto s tím nesouhlasíte. Máte totiž jiné normy, podle kterých se chováte a podle kterých „měříte“ jiné lidi.

Pokaždé, když se já na někoho rozčílím, jde o to, že dotyčný porušil moje normy. Ne své normy.
Pokaždé, když se vy na někoho rozčílíte, jde o to, že dotyčný porušil vaše normy. Ne své normy.
Stresuje vás, když musíte žít podle norem jiných lidí?
Jistěže ano.

Většina chování, cítění a reakcí lidí jsou automatické. Oni se kvůli vám prostě nezmění. Tak se s tím smiřte. Koneckonců, co jste dokázali změnit na sobě v poslední době vy sami?

Nejspíše nic. Tak proč to chcete po druhých?

Musíte se smířit s tím, že jiní lidé mají jiné normy. I proto si najděte partnery, kteří jsou vám podobní. Jiné lidi totiž nezměníte, a jestliže se vám nelíbí jejich normy, rozčilujete se. Neplatí to jen pro manželství. Platí to pro všechny vaše známé. A dokonce i pro úplně cizí lidi. Copak „neřešíte“ hlavně ty lidi, jejichž normy vás nějak štvou?

Můj táta se stále rozčiluje kvůli jednomu politikovi. Přitom ten politik ani neví, že můj otec existuje. Má jiné normy a kašle na lidi, jako je můj otec. Je to kariérista a svou energii využil po svém.

Pokud vám vadí politici, pak si jen zaneřáďujete hlavu zbytečným a nesmyslným bordelem.