Proč se tak málo lidí zajímá o současné umění? zeptaly se dámy ze sdružení Artedu a samy taky našly možnou odpověď – protože lásku k němu je potřeba pěstovat už od školy. A to se neděje. I proto přivedly na svět projekt, který nese prostý název Učebny.
Pod dohledem „mistra“
„Ta myšlenka je vlastně velmi prostá. Chceme dát studentům možnost potkat se s těmi, kteří vytváří to, o čem se oni pak učí,“ vysvětluje autorka projektu Zdenka Švadlenková. Začalo to tedy přednáškou Jiřího Davida na pražském Gymnáziu Jana Palacha. A studenti, kteří měli zájem, se následně mohli zapojit i do přípravy vlastního díla přímo v prostorách školy a pod výtvarníkovým „dohledem“.
„Nejsou to žádní školení umělci, takže do práce přinášeli nějaký svůj vlastní pohled, a to pro mě bylo velmi osvěžující,“ pochvaluje si spolupráci s gymnazisty David a společná tvorba vlastního díla se líbila i studentům. „Bylo to úplně jiné, než jsem si představovala. Výsledek, na které jsme pracovali s panem Davidem, se mi líbí po vizuální stránce, ale hlavně byl zajímavý a zábavný proces tvorby,“ líčí svoje dojmy Tereza Chaloupková.
Propast mezi umělci a laiky je dnes větší než dřív. Výtvarná díla jsou na první pohled obtížně pochopitelná a jejich autoři o nich neradi mluví, protože mnohdy mají pocit, že vše je řečeno a o umění se povídat nedá a nemusí. Možná, ale vytváří se tím začarovaný kruh. Tvorba, kterou docení jen hrstka zasvěcených se mimo jiné nemusí zaplatit – kupci a mecenáši přeci většinou pocházejí právě z početné skupiny laiků. A tu je potřeba zasvětit. Slastmi a strastmi současného umění se trio, jenž za uskupením Artedu stojí, a které kromě Švadlenkové tvoří ještě její kolegyně Alena Bartková a Barbora Jonansson Pivoňková, zabývalo už v projektu Nad čarou a v knize Umělec, vila a bazén. Tehdy šlo hlavně o otázku, jak moc je dnešním umělcům potřeba vzdělání.
Z projektu Učebny Jiřího Davida
Jednou školou to nekončí
Společné dílo Jiřího Davida a studentů si zájemci po dohodě se školou budou moci prohlédnout do konce března. Potom pro něj vedení najde vhodné místo v rámci budovy. „Opravdu oceňuji, že do toho holky šly, aniž by se předem limitovaly čekáním na nějaké granty. Většina umělců si dnes vytváří veliké vize a pak, pokud na ně dostanou peníze, je teprv realizují,“ dodává k hotovému projektu David.
S vernisáží jeho výtvoru však Učebny nekončí. „Jsme moc rády, že na vernisáž dorazil i Michael Rittstein, další umělec, který bude v projektu pokračovat na gymnáziu Voděradská,“ vysvětluje Alena Bartková. V jeho případě půjde o rozměrné malby akrylem. Do třetice by měl mezi studenty jedné z pražských středních škol na podzim zavítat Roman Týc a v dalším roce se počítá i s mimopražskými ústavy.
