Třeba devětadvacetiletý Lukáš, který se živí jako grafik. "U2 jsou moje láska. A U2 na Nou Campu? Tak u toho jsem nemohl chybět, vždyť sami muzikanti prohlásili, že to je nejlepší místo na koncerty v Evropě," tvrdí mladík.
Koncertů různě po Evropě uvidí sedm. Přesněji řečeno, zatím jich má naplánovaných sedm. Žádné rockové festivaly nebo dlouhá dovolená letos nejen pro Lukáše neexistují. Není totiž zdaleka jediným, kdo letošní rok zasvětil irské čtyřce.
"Já čekám, až se kapela přemístí do Ameriky, kamarád mi tam sehnal lístky na tři koncerty," svěřuje se čtyřiatřicetiletý Michael z Prahy.
Dostat se na koncerty U2 přitom není nic snadného. Nebo levného. Lístky se prodávaly na internetu, zájemců na každý ze čtyřiadvaceti evropských zastávek byly statisíce.
Zdaleka ne každý se k nim proklikal, výhodu přednostního nákupu měli dlouhodobí členové oficiálního fanklubu. Tím Lukáš samozřejmě je, i tak musel některé lístky shánět po internetu či mezi známými.
Včera do Barcelony si jel koncert užít, jako na jedinou show si také koupil nejdražší lístky - za 150 eur. "Do Barcelony jedu na nejlepší sezení, na ostatní koncerty mám lístky na stání, ty byly vždy kolem 60 eur. Barcelona je navíc místo, kde koncert s přítelkyní pojmeme jako týdenní dovolenou s koupáním v moři. I proto mám sezení, nechtěli jsme stát hodiny před a další hodiny uvnitř stadionu, abychom dobře viděli," vypráví Lukáš.
Jeho první výlet na U2 bude zároveň nejdraží - za letenky zaplatil devět tisíc korun, ubytování přišlo na 13 tisíc, dva lístky na 300 eur a zhruba o dvě stě eur víc během pobytu ve městě utratí. Konečný účet se tak vyšplhá k padesáti tisícům.
Další stíhání U2 vyjde Lukáše o hodně levněji. Například do Berlína pojede s partou známých autem, lístek stál něco málo přes tisíc korun. Na koncertě se potká s kamarádkou z Holandska, s níž se autem sveze na koncerty do Amsterdamu.
Ne na koncert, opravdu na koncerty. Lukáš půjde na dva za sebou - v pondělí 20. a v úterý 21. července. "To je nejvíc. Trochu se obmění písničky a napodruhé si to můžete také víc užít - už se na stadionu umíte orientovat, na řadě míst víte, co přijde, všimnete si detailů, které vám napoprvé utekly," vypočítává.
Na takzvaný dvoják se chystá i do irského Dublinu. "Tam jet musím, ze stejného důvodu se jezdí na sacher do Vídně," tvrdí Lukáš.
Na exponovaných koncertech v Amsterdamu nebo Dublinu už bude stát v hodinových frontách před stadionem.
Volí střední cestu mezi tvrdým jádrem fanoušků, kteří ke stadionu chodí večer před koncertem nebo brzy ráno, a těmi, kteří jdou na poslední chvíli. V poledne už totiž bývá před branou arény několik tisíc lidí. "Na rozdíl třeba od Německa, kde to při minulém turné U2 bylo v pohodě. Tam půjdeme na stadion jen hodinu předem," plánuje Lukáš.
Je kromě toho, že za výlety na U2 utratí stejně peněz jako za luxusní dovolenou u moře, něco, co mu na pronásledování kapely po Evropě vadí? "Jednu stinnou stránku to má. Mám opravdu rád skupinu Snow Patrol, která dělá U2 předkapelu. Ale až ji uvidím třeba počtvrté za sebou, mám strach, že to bude trochu otrava."
