Z opery Smrt v Benátkách

Z opery Smrt v Benátkách | foto: Státní opera Praha - Karel Kouba

U Lvího krále mi pomohly zážitky z Afriky, říká výtvarník Hudson

  • 0
Čtyřiapadesátiletý britský výtvarník Richard Hudson se do širšího povědomí zapsal dekoracemi k muzikálu Lví král, za něž dostal prestižní cenu Tony.

Týž umělec je však také úspěšným výtvarníkem v opeře a činohře. Navrhl i kostýmy k inscenaci opery Benjamina Brittena Smrt v Benátkách, jež má premiéru dnes ve Státní opeře Praha.

Inspiroval jste se nějak slavným filmem Luchina Viscontiho, který vznikl ve stejné době a na stejný námět jako Brittenova opera?
Nechtěl jsem se dát ovlivnit. Viscontiho spolupracovník Piero Tosi pro mne totiž zůstává největším kostýmním výtvarníkem všech dob. Mým záměrem bylo vyjádřit kontrast mezi obyvateli Benátek a návštěvníky z jiných zemí. Proto cizinci budou v černo-bílých kostýmech a Benátčané naopak v hnědých a šedivých.

Zajímají vás vztahy mezi postavami?
Pro mne je na prvním místě dialog s režisérem a dalšími spolupracovníky. Občas dostanu otázku, zda bych po vzoru jiných výtvarníků nechtěl také režírovat. Odpovídám, že ne. Mě nejvíce zajímá diskuse.

Jak jste se dostal k muzikálu Lví král?
Překvapilo mě, když jsem tu nabídku dostal. Muzikál, navíc show pro děti, jsem nikdy nedělal. Když jsem zhlédl Disneyho film, pomyslel jsem si napřed, že je nemožné přenést ho na jeviště. Ale protože jsem se narodil v Zimbabwe, kde jsme měli farmu, rozhodl jsem se využít vlastní zkušenost s Afrikou. Debatovali jsme s režisérkou Julií Taymorovou a řekli jsme si, že by to snad přece jen šlo. A vidíte, už to je jedenáct let a muzikál se stále hraje na Broadwayi i v dalších městech.

Příští sezonu uvede newyorská Metropolitní opera Rossiniho operu Armida, k níž navrhujete scénu i kostýmy. Produkci uvidí také naši diváci v rámci přímých přenosů do kinosálů. Prozradíte, jakou vizuální podobu opera dostane?
Měla by to být barevná, zářivá a svěží inscenace. Mimochodem, s režisérkou Armidy Mary Zimmermanovou jsem se seznámil v Praze. Před dvěma lety jsme oba byli členy poroty na Pražském kvadrienále. Seděli jsme pak v restauraci a ona si vyžádala ukázky mé práce. Takže z Prahy mi vzešlo angažmá v Metropolitní opeře.

V čem je práce pro Metropolitní operu specifická?
Největší výzvou je ten obrovský prostor. Takže detaily nesmějí být příliš malé, protože pro diváky, kteří sedí vzadu, je jeviště nesmírně daleko.

Na čem pracujete v současnosti?
Připravuji kostým pro londýnskou divadelní adaptaci Kafkovy povídky Zpráva akademii. Herečka Kathryn Hunterová v ní hraje muže, který býval opicí, takže jsem vymyslel oblek z dvacátých let, ale se stopami po opici. Je to změna: malý kostým po ohromné Metropolitní opeře.