Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Typograf Hlavsa si jako Cimrman psal s každým – se Sutnarem i Havlem

  12:58aktualizováno  12:58
Vysoká škola uměleckoprůmyslová spolu s nakladatelstvím Akropolis vypustily do světa knihu o slavném typografovi Oldřichu Hlavsovi. Není pro každého, ale ten, kdo si k ní cestu najde, bude nadšen.

Přebal časopisu Plamen z roku 1960, do kterého Oldřich Hlavsa psal a určoval i jeho výtvarnou podobu. | foto: Akropolis

Předně je potřeba říct, že monografie typografa Oldřicha Hlavsy (1909–1995), kterou pod názvem Jde o to, aby o něco šlo uspořádala Barbora Toman Tylová, je obrovská šestisetstránková bichle, která stojí 1 350 korun. Koho ovšem uvedené informace neodradí, může vstoupit do fascinujícího světa muže, který měl rozhodující vliv na tuzemský grafický design druhé poloviny 20. století.

Hlavsa je totiž autorem řady teoretických knih, z nichž čerpalo několik generací sazečů, grafiků či typografů a které alespoň v českém kontextu nemají v podstatě dosud konkurenci. Šlo o knihu Typografická písma latinková z roku 1957 a především o trilogii Typographia, jež vycházela na přelomu 70. a 80. let a pro každého, kdo se o písmo zajímá, je dodnes ceněným úlovkem z antikvariátů.

Dá se tedy bez velké nadsázky říct, že inspirace Oldřichem Hlavsou stojí za velkou částí grafiky, jež nás obklopuje.

Materiál ze Západu

Publikace poprvé souhrnně představuje Hlavsovu obsáhlou grafickou tvorbu. Množstvím upravených titulů, jejichž počet se blíží dvěma tisícům, výrazně formoval pohled na stavbu, funkci a účel knihy. Je pokračovatelem české avantgardy, díla Karla Teigeho a Ladislava Sutnara. Se Sutnarem, tehdy už usazeným ve Spojených státech, si ostatně také dopisoval. Korespondence nejen s ním je také součástí knihy, dokonce formou faksimile. Dočteme se tu například, že slavný typograf Adrian Frutiger (1928–2015) chválí v roce 1957 novou Hlavsovu knihu. „Udivuje hlavně to, s jakými obtížemi jste se musel potkávat při sbírání materiálu ze Západu. Byl jsem také překvapen, že jsem nalezl některá svá písma,“ píše Frutiger a přikládá své vzorníky i kopie písem, na nichž teprv pracoval. Takový měl k Hlavsovi obdiv i důvěru. Zřejmě o výboru své poezie uveřejněné v časopisu Plamen v roce 1963 psal Hlavsovi také Václav Havel.

Další významnou součástí publikace jsou Hlavsovy vlastní úvahy, teoretické texty, které vycházely ve 30. letech v odborném časopisu Typografia, případně po roce 1959 v literárním měsíčníku Plamen. Po roce 1968 psal autorské texty už jen sporadicky. Jeho další pohled na obor supluje výběr z následných rozhovorů.

Zásadní částí knihy o Hlavsovi je pochopitelně sama typografická tvorba, jež v knize zabírá celých dvě stě stran. Poutavá obrazová příloha rozčleněná na práci časopiseckou a knižní představuje, jak už bylo řečeno, zásadní milníky nejen jeho tvorby, ale potažmo dobové československé grafické kultury jako takové.

Monografie je nutností pro každého, kdo to s grafikou myslí vážně. A příjemné počtení a pokoukání i pro všechny ostatní.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.