Jacobsen začal ve 30. letech projektovat moderní domy ovlivněné funkcionalismem. Slavné jsou například jeho realizace Lázeňského domu Bellevue nebo Sídliště Bellavista. „Když začal stavět domy, zjistil, že na trhu není nábytek, který by se hodil k jejich zařízení. A tak ho sám navrhl,“ popisuje začátky jeho tvorby architektka výstavy Jitka Pavlíková. Později se pustil i do svítidel, textilií, armatur či nádobí. Právě v jeho hlavě se zrodila podoba prvního designového hotelu na světě, kodaňského Royal SAS, v němž tento muž vtiskl rukopis všemu - od balustrád až po sáčky na cukr.
Vznikla tak také jeho legendární židle Mravenec (1952) a křesla Vejce a Labuť (1958). V nich do chladného modernismu promítl skandinávské přesvědčení, že člověk musí žít a tvořit v souladu s přírodou. Mravenec se skládá z jednoho kusu tvarované překližky na ocelových nožkách, Vejce ze skořepiny potažené latexovou pěnou. Z jeho výrobků se bez nadsázky staly ikony designu 20. století - židle Mravenec zůstává do dnešních dnů součástí luxusních kanceláří i domácností a zároveň ji mají ve svých sbírkách význačná muzea moderního umění. „Překročila již výrobní hranici šesti milionů kusů a tím převýšila o milion počet Dánů,“ popisuje úspěch jednoduché židle Pavlíková.
Přes úspěchy s navrhováním nábytku Jacobsen do konce života dál realizoval zásadní architektonická díla. V 60. letech postavil administrativní budovu pro Energetické podniky v Hamburku a radnici v Mainzu. Jeho poslední stavbu, Národní banku v Kodani, museli po Jacobsenově smrti v roce 1971 dokončit až jiní architekti.
Jeho architektonické návrhy připomíná výstava na několika panelech. Je trochu škoda, že k dispozici není český překlad textů, a tak se návštěvník, který nevládne angličtinou, může s jeho nejlepšími architektonickými projekty seznámit pouze prostřednictvím fotografií.
Za pozornost stojí dárková kolekce složená z čajové konvičky, konvičky na mléko, autorova oblíbeného čaje a luxusní monografie o Jakobsenovi. Zájemce o ni si bude muset připravit 2002 eura.
Špičkový design není rozhodně levnou záležitostí. Nábytek nebo svítidla od Jakobsena lze koupit i v Praze, například za jeho čalouněné křeslo Vejce zaplatí kupující přes sto tisíc, za Mravence pak více než deset tisíc korun. V Dánsku patří design již tradičně k největšímu exportnímu artiklu, který předčí i jejich slavnou slaninu.
Estetika bydlení je s prostředím, v němž žije většina Čechů, nesrovnatelná. „Bydlet v dánském domě je pastva pro oči i pro duši,“ tvrdí architektka výstavy, která sama již léta žije na dánském území. Téměř každý Dán má podle ní doma nějaký kousek od Jakobsena, nejinak je tomu v případě dánské ambasády v Praze, která sama několik exponátů na výstavu zapůjčila. Než by si totiž Skandinávci kupovali deset levných židlí, pořídí si raději jedinou, exkluzivní. „Užívání krásných předmětů nezvyšuje pouze pohodlí člověka, ale dodává mu krásu a sebeúctu,“ míní dánský velvyslanec Jorgen Bojer.
 Reklama ze 60. let na židle Vejce dánského designéra Arne Jacobsena. |
 Děti na vejci. Obálka časopisu Alt for Damerne z roku 1968 propaguje slavnou židli Vejce. |
 Jacobsenovy židle Vejce a Labuť (1958). |
 Dánský architekt a designér Arne Jacobsen (1902-1971). |
 Židle Série 7 podle návrhu Arne Jacobsena v Lords NatWest Media Centre (Anglie). |
 Interiér divadla Bellevue podle návrhu Arne Jacobsena. |
 Jacobsenovy židle Vejce v interiéru. |
 Arne Jacobsen - židle Vejce (1958). |
