K výstavě vychází autorova monografie a knížka jeho vlastních textů od 70. let. David je vedle své umělecké práce také známým glosátorem uměleckého dění, galerijního provozu i kulturní politiky.
Kdo je Jiří David
|
Jiří David se narodil v roce 1956. Po studiích na pražské AVU spoluzaložil uměleckou skupinu Tvrdohlaví (mj. spolu s Jaroslavem Rónou, Stanislavem Divišem, Františkem Skálou či Petrem Niklem), jejímž členem byl v letech 1987-1991. V letech 1995-2002 byl vedoucím ateliéru vizuální komunikace na AVU, od roku 2004 je vedoucím intermediálního a konceptuálního ateliéru VŠUP Praha. "Nevím, co jsem; nevím, co znamenám; nevím, proč a pro koho dělám; neznám smysl ani důvod původu mých, mnohdy recyklovaných prací. Podezřele méně a méně je pro mne podstatné, kdo a jak porozumí smyslu mých prací, a to včetně mne samého; jsem svým vlastním cizincem," říká o svém díle."Název Předběžná retrospektiva poukazuje na to, že se ohlížíme za velmi rozsáhlým, rozmanitým a samozřejmě neuzavřeným dílem," uvedl kurátor výstavy, ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný. Název podle něj odkazuje i na fakt, že interpretace Davidova díla tak, jak ji zvolil on, si nečiní nárok na závaznost a vybízí k diskusi nad přístupem teoretiků a galeristů i diváků k umělcům na vrcholu dráhy.
Výběr vystavených prací podle kurátora vychází z předpokladu, že nejvýznamnější a nejinspirativnější projekty Jiřího Davida vznikaly od druhé poloviny 80. let do poloviny 90. let. Pozdější a především současné práce jsou zastoupeny v menší míře.
Co bude na výstavě k vidění
|
Důraz je podle kurátora kladen na obrazy z tzv. Bílé a Černé série (1986–1988), z cyklu Domov (1988–1989), ale také na solitérní malby experimentující s protikladem vyprázdněných znakových systémů a afektivních reakcí na každodennost či na díla, ve kterých autor hledá prostředky pro vyjádření emocí i kritického názoru na společenské dění.
Výstava chce také ukázat, že trvalé napětí v Davidově díle vytváří polarita individuálního prožitku a potřeby společenského angažmá s dvojakým vztahem k mediálnímu prostoru. David dnes řekl, že se mu nikdy nelíbila teze představující umění jako "duchovní přesah bytí", již někteří autoři rádi zastávají. On vnímá umělecký projev civilněji i blíže běžnému životu. "Ale nikdy jsem nechtěl dělat zábavu, to mě děsí, protože to lidi odpoutává od přemýšlení," uvedl.
Jiřího Davida mnozí znají z jeho prací ve veřejném prostoru, kterými byly především neony v podobě trnové koruny nad Rudolfinem a srdce nad Pražským hradem. Dlouho plánoval třetí objekt, ale protože podobný námět, jaký měl mít, již nedávno využili nezávisle na sobě jiní dva umělci, ustoupil od něj.
Projekty ve veřejném prostoru připomíná výstava jen dokumentárně. Zničené či torzovitě dochované instalace se kurátor s autorem rozhodli nerekonstruovat, ale použít jejich zbytky tak, aby se k autentickému materiálu nepřidávalo nic nového. Autorská kompozice těchto fragmentů má navíc evokovat specifickou atmosféru galerií fungujících v 90. letech, s nimiž byl spojen nejen David, ale také výrazní představitelé následující
generace umělců.
Výstava v Městské knihovně bude otevřena v pátek 27. února a potrvá do 10. května. Od 25. června bude v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně.
