Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tvorba, jež odráží téma holokaustu

  2:46aktualizováno  2:46
Pochmurnou Malou pevnost v Terezíně až do konce října výtvarně oživuje výstava obrazů Ivana Bukovského a soch Milana Lukáče.

Ivan Bukovský: Přívětivý rozhovor (2004) | foto: www.ivanbukovsky.cz

Oba autory pojí nejenom dlouholeté přátelství, ale také podobný způsob umělecké práce a výběr výtvarných námětů.

Dva přístupy, jeden námět
Milan Lukáč (1962), který pochází ze Slovenska a pracuje ponejvíce v Bratislavě, se představuje asi patnácti různorodými sochami, jež jsou vyrobeny z kovu, dřeva či jsou kombinací různých druhů materiálů.

Největší pozornost si zaslouží jeho Památník obětem holokaustu, na němž pracoval v letech 1995 až 1997. Bronzový pomník pojednávající téma opuštěného domu pod Davidovou hvězdou je dnes instalován ve středu Bratislavy. Na výstavě může proto divák zhlédnout jen jeho třetinový model.

Lukáčovy skulptury doprovázejí také jeho tři malby, které jsou neobvyklým převodem jeho sochařských témat na plátno. Stejně jako představená sochařská tvorba však jasně ukazují, že autor výtvarně cítí (a to poměrně originálně) tvar a linii především v ploše, spíše než v prostoru.

Malíř Ivan Bukovský (1949), dnes žijící v Příbrami, rozvěsil na stěny bývalých vězeňských cel přes třicet svých obrazů, jež pocházejí převážně z posledních let.
S notnou dávkou exprese figurálně zpracovává všelidská, často existenciálně podbarvená témata. Vypůjčuje si přitom postavy ze Starého zákona i antických mýtů, jako jsou kupříkladu Jeremiáš a Ikaros, jež přetváří v obecně srozumitelné symboly lidského života a osudu.

V Bukovského tvorbě se také silně odráží jeho rodinná historie. Snad nejvýraznější zpřítomnění našla v jeho souboru Ahasverů, kteří jsou portréty výtvarníkova otce, jenž prošel během druhé světové války několika koncentračními a vyhlazovacími tábory, mimo jiné i Terezínem.

Autorovy práce jsou někdy srovnávány s dílem irského malíře Francise Bacona. Bukovský však na rozdíl od něj nepracuje v takové míře a otevřenosti s motivem násilí, neštěstí, skličující osamělosti a beznaděje.

V podstatě zůstává vždycky optimistou, a jak ukazují jeho plátna z posledního roku, nazvaná Rozhovor či Velké setkání, připouští alespoň částečně možnost vzájemné komunikace a domluvy.

Mnohá Bukovského a Lukáčova vystavená díla přímým či nepřímým způsobem reflektují téma holokaustu. V kontextu bývalého terezínského ghetta se jim dostává ještě větší naléhavosti a vnitřní síly. Jsou proto těmi pravými, i když jen krátkodobými obyvateli tohoto bývalého koncentračního tábora.

Ivan Buklovský a Milan Lukáč: Obrazy a sochy
Památník Terezín, Malá pevnost, IV. dvůr, kurátor Miroslav Veselý. Výstava trvá do 31. října, vstupné (v rámci památníku) 160 Kč, snížené 130 Kč.
Hodnocení MF DNES: 80 %

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Jitro, 1857, Josef Mánes
Salmovský palác se v říjnu rozloučí s Mánesem i Navrátilem

Milovníkům výtvarného umění zbývá už jen měsíc a půl, aby si prohlédli expozici Umění 19. století v pražském Salmovském paláci. Národní galerie ji totiž od...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.