Kapela představí 11. února v Paláci Akropolis v rámci cyklu Other Music své nové album Bardo Hotel Soundtrack.
Tuxedomoon začínali u stejného vydavatelství jako Residents a navazovali na elektronické kapely typu Can a ambientní projekty Briana Ena. Navzdory rozchodu, ohlášenému v roce 1989, jsou dodnes aktivní. V poslední době hráli například na prestižním festivalu Sonar v Barceloně a v Centre Pompidou v Paříži.
Zatím poslední album skupiny Hotel Bardo je soundtrackem k filmu, který inspirovaly ikony beat generation William Burroughs a Brion Gysin. "Podobně hypnotické jako In a Silent Way od Milese Davise," nechali se slyšet recenzenti.
Kapela se zrodila v laboratoři elektronické hudby v San Francisku, její první nahrávky vyšly na sampleru Ralph Records společně s tehdy začínajícími The Residents, Snakefingerem, Chrome či MX 80 Sound.
Ve srovnání s nimi ale Tuxedomoon zněli více "evropsky", jejich post-punkové experimenty měly širokou základnu od klasiky přes jazz až po funk a tango.
Na přelomu 80. a 90. let žili členové Tuxedomoon v Bruselu, který byl střediskem experimentujících divadelníků i hudebníků. Tehdy si se skupina soustředila na práci s osvětlením, filmy a dalšími multimediálními zdroji, jimiž rozvíjela své koncerty. Alba vydávala u průkopnické belgické značky Crammed, pro kterou natáčeli i Hector Zazou a Minimal Compact.
V současné době jsou členové skupiny roztroušeni po celém světě (Mexiko, New York, Řecko), což vysvětluje i kosmopolitní povahu jejich comebackového alba Cabin In The Sky.
Jeho náplň tvoří výpravné elektronické krajiny a texty zpívané v italštině, angličtině a francouzštině. Na nahrávce se zatím nejvíc přiblížili současným elektronickým kapelám jako Air nebo experimentátorům typu Briana Ena a Roberta Frippa.
Album Cabin in the Sky nadšeně přijala mladá generace, která skupinu srovnává s Radiohead či Michaelem Nymanem. "Je to hudební paralela Pollocka, Miróa a Dalího najednou, kombinace surrealismu, magie a vtipu," popisují hudbu Tuxedomoon odborníci.
