Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Turandot na Bodamském jezeře se zaskvěla gejzíry vody i barev

  6:59aktualizováno  6:59
Amfiteátr na Bodamském jezeře praská ve švech. VIP hosty přináší z nebes v pětatřicetistupňovém parnu vzducholoď, další parkují svá porsche, ferrari a bentleye, kde se dá. Přichází další díl operní události Evropy tohoto léta. Na festivalu v Bregenzi začíná Turandot, poslední opera velkého mistra Giacoma Pucciniho.

Z uvedení opery Turandot na Bodamském jezeře | foto: Andreas Gassner

Opera o krásné a tajemné čínské princezně, o odvážném neznámém princi, o krutosti a o nezměrné lásce. Tak náročná, že ji už těžce nemocný mistr nestačil dokončit.

Kulisy pro sedm tisíc diváků jsou, jak už to bývá v Bregenzi pravidlem, úchvatné. Čínská zeď, jež představuje i brány Pekingu, obklopuje otočné jeviště. Vertikálně pak stavbu protínají artefakty terakotové armády. Všude kolem je voda jezera, v němž se odrážejí paprsky zapadajícího slunce. Tomu, kdo má dost představivosti, tak může celá scéna připomínat loď na moři.

Hlediště upře zraky na bloumajícího „neznámého“ prince Calafa – italského tenora Riccarda Massiho, který náhle zaslechne oznámení hlasatele: Kdo se chce stát mužem princezny Turandot, musí rozluštit tři její hádanky. Zatím nikdo neuhodl a všichni nápadníci byli popraveni.

Z uvedení opery Turandot na Bodamském jezeře

Z uvedení opery Turandot na Bodamském jezeře

Brány Pekingu se trhají a na jeviště vpochoduje armáda. Muži v šedých uniformách nápadně připomínají armádu lidu Maovy revoluční Číny. Takovýchto náznaků je v nastudování Turandot od curyšského rodáka Marca Artura Marelliho víc. Jeviště se mezitím propadá, otáčí a scény se střídají. Jednou z nejatraktivnějších je vhled do zbrojírny vojáků, kde se kovají meče a mistři svého řemesla se střetávají v soubojích. Opera je hodně rafinovaná. Na první tóny hlasu tajemné princezny Turandot – výborné ruské sopranistky Mlady Khudoleyové – si musí divák počkat. Ale pak to stojí za to.

Všechno je přitom tak akorát. Kdyby byly kulisy barevnější a výraznější, efekty úžasnější, zvuk hlasitější, už by to nebyla opera, ale americký muzikál. Avšak tady nejste v Hollywoodu. Vše má svůj řád. I zprvu jakoby o chloupek potlačený zvuk má svůj důvod. Třeba když přichází jeden z vrcholů opery, bezesná noc a princ – Riccardo Massi – zpívá slavnou árii „Nessun dorma“.

Motivy Turandot

Princezna pohrdala muži, mělo to svůj pádný důvod. Chtěla pomstít znásilnění a vraždu její předchůdkyně Lo-u-ling, která se stala symbolem všech utlačovaných žen. Muži jsou podle Turandot nevěrní, neupřímní, neschopní lásky. Dříve než získají lásku dívky, přestanou ji milovat. A ani stud je neodradí od vyhledávání společnosti služek a prostitutek.

Nikdo nesmí spát, tak nařídila princezna Turandot. Princ Calaf sice uhodl tři její hádanky – naděje, krev a Turandot. Ale stále nemá její lásku. Proto dává hádanku vlastní. Princezna musí do rána uhodnout jeho jméno. Pokud uhodne, bude i on sťat, pokud ne, získá definitivně její lásku.

Opera má i významnou českou stopu. Na produkci se kromě Vídeňských filharmoniků podílí i Pražský filharmonický sbor vedený Lukášem Vasilkem. Obě tělesa i se zábavným dirigentem Paolem Carignanim však diváci vidí jen na obrazovkách. Obraz i zvuk se přenášejí z nedaleké haly, celý ansámbl by se do jezerní arény nevešel.

Už je tu finále. Princezna, které zamilovaný princ sám řekne své jméno, přináší nakonec vlastní rozřešení hádanky – jeho jméno je láska! Je konec krutosti a princezniny nenávisti. Z hradeb čínské zdi není odpálen ohňostroj, ale úchvatné gejzíry vod.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.