Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Československo si splnilo dávný sen o moři. Aspoň na chviličku

  16:35aktualizováno  16:35
Galerie hlavního města Prahy hostí do 25. května výstavu, která má za téma tunel na Jadran. Byl to hodně odvážný projekt, který se zrodil v sedmdesátých letech.

Komunističtí papaláši na pláži (vpravo Gustáv Husák)

Byl to velkolepý plán. Přes čtyři sta kilometrů dlouhý koridor, většinu trasy v tunelu, začínat měl někde u Českých Budějovic, ústit na jugoslávském pobřeží. Profesor Karel Žlábek snil o tom, že umožní Čechoslovákům cestovat k oblíbenému Jadranu pohodlněji, a co bylo důležitější, bez nutnosti projíždět kapitalistickým Rakouskem.

Součástí projektu ze sedmdesátých let byl i umělý ostrov Adriaport, který měl patřit našemu státu a na němž by železniční tunel vyústil. Jak víme, odvážná vize nikdy nedošla naplnění, sen o přístupu k moři nevyšel.

Život projektu vdechla až Adéla Babanová (1980), výtvarnice a autorka hraného dokumentu Návrat do Adriaportu. Stejné téma i název má výstava, která se v pražském Colloredo-Mansfeldském paláci bude konat do 25. května.

Husák na lovu i na pláži

Jde samozřejmě o fikci. Filmový dokument pracuje s principy rozpohybované koláže a mísí reálné záznamy s mystifikací. Podobně mystifikační je i výstava. K vidění je tedy třeba Gustáv Husák na lovu nebo s celou delegací jen v plavkách při procházce po pláži Adriaportu.

Husák byl v roce 1975, kdy se o projektu začalo uvažovat, prezidentem a generálním tajemníkem ústředního výboru komunistické strany, tedy prvním mužem totalitního Československa.

Vize tunelu podle odborníků není nereálná, přišel by však na tři biliony korun v dnešních cenách a stavěl by se třicet let. I kdyby se tedy olbřímí projekt realizoval, ani komunistický režim, ani Husák by se pomyslného přestříhávání pásky nedožili.

To však můžeme připsat na vrub fikci. Kdo jiný než Husák by se měl po pláži československé državy v Jaderském moři projít?

Jakkoli to zní celé jako pohádka, plány na československý tunel se skutečně dochovaly. Zůstalo jediné dilema – jak by se na podtunelování své země v délce několika set kilometrů asi tvářili Rakušané.

Adéla Babanová vystudovala v letech 2000–2006 Akademii výtvarných umění v Praze. Žánrově ve své tvorbě střídá rozhlasové hry, televizní diskuse nebo právě fiktivní dokumenty. V prostorách Galerie hlavního města Prahy se představuje již podruhé.

V roce 2009 vystavovala vrámci cyklu Start-up pro nejmladší umělce. Od té doby prošla nominací na Cenu Jindřicha Chalupeckého a má za sebou již řadu výstav v zahraničí.

Svou nejnovější expozicí, která návštěvníky přivádí k Jaderskému moři, také zájemce sama dvakrát provede. Autorské prohlídky se budou konat 11. března a 8. dubna, vždy od 17 hodin.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.