Výtěžek z třídenní přehlídky, na které vystoupilo více než padesát skupin, chtějí věnovat oblastem postiženým záplavami. Včera ještě neznali výši darované částky, přesnější přehled budou mít po finanční uzávěrce. „Neočekáváme velký výdělek, ale určitě přispějeme.“
Stejně jako v předchozích letech, i letos se v Trutnově potvrdilo, že návštěvníci podléhají kouzlu místa a hravosti festivalové dramaturgie. Snad jedině v Trutnově lze vidět undergroundového básníka Ivana Martina Jirouse, jak s Matuškou a tisícovkami lidí zpívá „shohem lásko, nech mě jít, nech mě jít, bude klid“.
Publikum, které předtím ocenilo náročné čarování Ivy Bittové hlasem i houslemi nebo vášnivou fyzickou poezii Petra Váši, nechtělo pustit Matušku z pódia. „Děkuji vám za krásnej sbor,“ lichotil bard davu, který ho úplně přehlušil při Slavících z Madridu, Tereze, Zuzaně a jenž přijal upravenou verzi „třešňového“ evegreenu v podobě Jó, švestky zrály.
Nadšení publika překlenulo i tuctový, bezbarvý sound Matuškovy kapely KTO. „Však nám Ivan Mládek říkal, že v Trutnově to bude skvělé,“ dodal spokojený Matuška v zákulisí, nechávaje se fotografovat s máničkami i pořadateli.
V pátek stejné publikum nechtělo pustit z pódia Tata Bojs, ocenilo kanadskou kapelu The Real McKenzies punkující ve skotských sukních a po krátkém dešti si užilo divoký rock z brazilských pralesů, který jim přivezla Sepultura. V nabitém sobotním programu zazářila písničkářka a harmonikářka Radůza, která vyrostla v nepřehlédnutelnou osobnost.
Undergroundová komunita, která v roce 1987 stála u zrodu festivalu, se semkla v obnovené sestavě He- ver and vazelína a vystoupila na druhém pódiu. Kapela připomněla například protestní píseň Tesilová verbež, „hrála“ na stavební míchačku a foukala na lidi peří. Na závěr šokujícího happeningu destruovala pó- dium, zatímco vzduchem létaly svršky básníka Jirouse.
Naprosté zklidnění přinesla zpěvačka Monika Načeva, jejíž hypnotická hudba se rozpínala na areálem Na bojišti jako vibrující psychedelický mrak.
Veterán Pepa Pilař a Classic Rock'n'roll band se vrátili do padesátých let, zatímco Hudba Praha opět probudila v publiku touhu zpívat.
Festivalovým městečkem se proplétal vodník Karel v brčálovém fraku a botaskách nastříkaných nazeleno. Jedni kroutili nad programem hlavou, nazývajíce ho nesoudržným gulášem, jiní žasli, že to funguje.
I hravé trutnovské publikum má však své limity tolerance. V předchozích ročnících bylo již několik umělců „kelímkováno“. Na jejich hlavy se snesl déšť papírových pohárků od piva. Ale letos vše nasvědčovalo tomu, že ani včera, kdy byly očekávány kapely GNU, Už jsme doma, Vltava či Etc... Vladimíra Mišíka, se „kelímkovat“ nebude. A pořadatelé zvažují možnost, že přispějí na protipovodňové konto korunou z každého vypitého kelímku.
 První návštěvníci hudebního festivalu v Trutnově. (16. srpna 2002). |
 O letošní ročník trutnovského festivalu je vzdor povodním velký zájem. (16. srpna 2002). |
 Artery na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002) |
 Blind Passengers na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002) |
 Zpěvačka a houslistka Iva Bittová na trutnovském festivalu. (16. - 18.8. 2002) |
 Iva Bittová na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002) |
 Zpěvák Waldemar Matuška na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002) |
 Zpěvák Waldemar Matuška na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002) |
 Zpěvák Waldemar Matuška |
 Petr Váša a Ty Syčáci na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002) |
 Diváci na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002) |
 Jiří Schmitzer na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002) |
 Sepultura na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002) |
 Sepultura na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002) |
 Skupina Tata Bojs na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002) |
