Trutnoff 2015 - Dan Bárta

Trutnoff 2015 - Dan Bárta | foto: David Webr

TRUTNOFF PODRUHÉ: Jak ilustrovat stratosféru tmou a Čechy mořit světýlky

  • 12
Druhý den festivalu Trutnoff mimo jiné ukázal, že přes veškerou výjimečnost, kterou tato akce má co do atmosféry a lidí, kteří se na ni sjíždějí, platí i zde některé konstanty, jež vřazují Trutnoff do standardního hudebního provozu.

A tak se ukazuje (vlastně už léta, příkladů bychom i z minulosti našli spoustu), že zdejší publikum má rozhodně velmi daleko do nějakých ortodoxních vzývatelů undergroundu, alternativy nebo prostě „menšinových“ žánrů. Stačí zablikat světýlky a zahrát písničku známou z rádia (Čechomor) a lidé jásají jak o posvícení. A na tytéž lidi fungují stejné fóry jako na trampy na Portě před třiceti lety (Wabi Daněk).

To samozřejmě vůbec není kritika. Je to úplně normální. Některé věci na Trutnoffě se prostě vymykají zavedeným festivalovým pravidlům, jiné naopak. Údiv nad zařazením té či oné kapely tedy není na místě. Třeba takový Wabi Daněk, jen sám s kytarou, zpočátku diváky moc nelákal, v průběhu příjemného retro-setu se ale sešli, Rosu na kolejích si zazpívali a v přídavkovém Hejkalovi...zahejkali.

Naproti tomu zmíněný Čechomor měl od samého začátku Bojiště doslova narvané, fanoušci fascinovaně zírali na tu pódiovou show, zpívali lidovky, které v těchhle rockových (anebo od stejné kapely v symfonických) verzích znají z rádia, tancovali, oba frontmani dávali do vystoupení všechny síly. Přes tohle všecko je třeba konstatovat, že (kdysi nezpochybnitelně skvělý) Čechomor se už propracoval spíš do pozice laciné folklorní estrády. Takového „folklorečku“, jak zpívá Marek Eben.

Wabi Daněk

Čechomor (Karel Holas a František Černý)

Oč silnější bylo, také mimořádně hodně navštívené, vystoupení Dana Bárty s kapelou Illustratisphere! Stačilo jim jednoduché nasvícení pódia a tma v hledišti, žádné choreografické divočiny, jen instrumentální a pěvecké mistrovství, dobré písně, které jsou přes svoji nejednoduchost vlastně velice vstřícné k posluchači, a citelná pospolitost hudebníků, která se pak přenášela i na posluchače. Bárta se spoluhráči byli jasnými králi pátku.

Kozak System

Nejasné očekávání se vztahovalo k jediným zahraničním hostům dne na hlavní scéně, ukrajinským Kozak System. Není tajemstvím, že pořadatele k jejich pozvání přivedla v první řadě jejich národnost (festival je letos svobodě Ukrajiny věnován). Ale nakonec kapela, která má kořeny v i u nás celkem známých Haydamaky, odvedla solidní výkon, s namíchanými prvky, rocku, ska i reggae, s typickou východoslovanskou melodikou i trochou vlastně celkem roztomilého vizuálního kýče.

Iva Bittová

V pátek slavily úspěchy na hlavním i těch menších pódiích tvrdé kapely (Kurtizány z 25. Avenue, Našrot), Jiří Lábus s poezií Ivana M. Jirouse a operním zpěvákem Alešem Procházkou po boku, z alternativní oblasti velký návrat Ivy Bittové s Čikori i Dunajské vlny, a diváky roztancovali jak romští Terne Čhave, tak, už opravdu hluboko v noci, rock’n’rolloví revivalisté Fireballs.

V sobotu je program festivalu Trutnoff tradičně nejrozsáhlejší. Zahrají zde české hvězdy jako David Koller či Vladimír 518, „kuriozity“ v podobě Jaroslava Uhlíře nebo Ondřeje Havelky a Melody Makers, na undergroundové scéně bude k vidění Oldřich Kaiser s Dášou Vokatou, Svatopluk Karásek či Plastic People of The Universe. Hlavními zahraničními hosty jsou pop-punkoví New Found Glory.