Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trnky si vážíme jako Disneyho, říká Newyorský filmový festival

  11:20aktualizováno  11:20
Tradiční Newyorský filmový festival letos divákům nabídne mimo jiné i proslulý historický loutkový film Staré pověsti české z roku 1952 od českého tvůrce Jiřího Trnky. Přehlídka, která se letos koná popadesáté, jej uvede v sekci věnované mistrovským dílům minulosti.

Dioráma Svatba Broučků, které kdysi vyrobil výtvarník Jiří Trnka, prošlo rukama restaurátorů plzeňského Muzea loutek. K vidění tu bude do konce března 2013. | foto: Martin Polívka, MF DNES

Trnkovo dílo se tak ocitne ve společnosti Satyriconu legendy italské kinematografie Federika Felliniho.

Pořadatelé připomínají, že Trnka by letos oslavil 100. narozeniny. Zároveň jej označují za velkého mistra loutkové animace, jehož příspěvek k tomuto zvláštnímu umění byl stejně podstatný jako příspěvek Walta Disneyho k tradiční animaci.

"Trnka zvedl laťku pro své následovníky. Jeho vliv je mocně přítomný v díle Jana Švankmajera či bratrů Quayových," uvedli také pořadatelé.

Newyorský filmový festival je nesoutěžní přehlídka, na kterou filmy vybírá Filmová společnost Lincolnova centra. Letos se koná mezi 28. zářím a 14. říjnem. Letos se akce zúčastní například režiséři Brian De Palma či Robert Zemeckis.

Fotogalerie

Trnka se narodil 24. února 1912 v Plzni. Kromě filmů se věnoval i knižním ilustracím či tvorbě divadelních loutek. S animovaným filmem se seznámil už koncem 30. let, kdy pro reklamního režiséra a průkopníka české animace Karla Dodala vytvořil několik loutek.

Naplno se oživování loutek začal Trnka věnovat po roce 1945, kdy s Karlem Zemanem a Hermínou Týrlovou stál u zrodu studia Bratři v triku. A jeden z prvních filmů, Zvířátka a Petrovští, vynesl Trnkovi v roce 1946 cenu v Cannes.

Svá dvě mistrovská díla vytvořil mezi roky 1957 a 1965. Nejprve Sen noci svatojánské, širokoúhlou loutkovou verzi Shakespearovy hry, uvedený do kin po dvouleté náročné přípravě v roce 1959. A v polovině 60. let měla premiéru Ruka, poslední Trnkův snímek, považovaný právem za vyvrcholení jeho tvorby. Ruku, která dostala ceny ve Francii, Itálii či Španělsku, si na obou stranách železné opony vykládali po svém. Československý režim v ní viděl kritiku kapitalismu, zatímco západní kritikové z filmu cítili útok na komunismus.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.