Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Triumfální návrat Albrechta z Valdštejna

  4:00aktualizováno  4:00
Výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba chce nejen představit slavného vojevůdce, ale také vyvrátit dávné pořekadlo "Když mluví zbraně, mlčí múzy".

Albrecht z Valdštejna | foto: Repro - Krajské muzeum Cheb

Poukazuje na to, že ani za krvavé třicetileté války (1618-1648) se Čechy nezmítaly v kulturním temnu: i přes válečný konflikt vznikalo umění, rozvíjela se vzdělanost, stavěla se města, kláštery či paláce. Především však výstava připomíná člověka, který tuto dobu nejvýrazněji symbolizuje - jednu z nejctižádostivějších postav našich dějin, Albrechta z Valdštejna.

I když byl Valdštejnský palác na počátku 20. let 17. století jednou z nejmonumentálnějších pražských staveb, Valdštejn v něm nepobýval často. Nyní se tam po necelých čtyřech stoletích vrací. O jeho návrat se zasloužili Eliška Fučíková a Ladislav Čepička.

Pýcha rodu
Albrecht z Valdštejna stojí pyšně, oblečen do koženého kabátce bez rukávů a do hedvábné košile s límcem upřeně hledí vpřed. Za ním se odehrává dramatické střetnutí vojsk. Olej na plátně z roku 1629 je pravděpodobně jednou z nejautentičtějších vévodových podobizen a pochází z rodové sbírky Valdštejnů. Rodokmen z roku 1608 ilustruje příbuzenské vztahy rodu Valdštejnů včetně šlechtického erbu.

Roku 1622 byl rodokmen doplněn o velkou podobiznu Albrechta a jeho strýce Adama mladšího z Valdštejna. Adam byl dlouho z rodu Valdštejnů nejbohatší a není pochyb, že ještě více zbohatl jako člen pobělohorské exekuční protireformační komise ve službách Ferdinanda II. Habsburského. Adamův cílevědomý pohled však předčí krása Albrechtovy druhé ženy Isabely z Harrachu. Olejomalba byla pravděpodobně vytvořena u příležitosti jejich svatby.

O Isabele se dochované dokumenty zmiňují jako o dívce skromné a šlechetné, přesto nelze opomenout, že mladá žena byla z velmi bohatých poměrů, a tudíž znamenala pro Albrechta z Valdštejna společenskou prestiž. Dala Valdštejnovi dva potomky.

Budoucnost je ve hvězdách - alespoň Albrecht z Valdštejna jim bezvýhradně věřil. Na výstavě to dokládá sál věnovaný astrologii a astronomii. Astronomická měřítka či dalekohledy pomáhaly poznání vesmíru pohánět vpřed. Více než o astronomii se však Valdštejn zajímal o astrologii. Dokazuje to i nedávno nalezený horoskop z roku 1628, který si Valdštejn nechal vypracovat na každý den a na deset let dopředu. Do horoskopů, kterých měl několik, si vpisoval mezi řádky, takže si z nich vlastně vytvářel deníky. Díky tomu by se dalo zjistit, nakolik se předpovězená budoucnost přiblížila skutečnosti.

Pro Valdštejna nějakou dobu pracoval i známý astronom Johannes Kepler poté, co odešel ze služeb císaře Rudolfa II. Keplerovi se u Valdštejna dařilo, i on (zřejmě v roce 1608) vypracoval tehdejšímu mladému důstojníkovi horoskop, v němž mu předpověděl velkou moc a bohatství. A Valdštejn dokonce na jedné ze svých tvrzí nechal zřídit Kepplerovi tiskárnu.

Daňový ráj: Frýdlantsko
Po porážce stavovského povstání dopomohl Valdštejnovi jeho strýc a císařský hofmistr Adam k rozsáhlým koupím konfiskovaných pozemků na Frýdlantsku. Díky promyšlené koncepci Albrecht z Valdštejna vybudoval své frýdlantské panství. Dochované stavební plány svědčí o tom, že se Valdštejn nebránil novotám, které přispěly k hospodářskému rozkvětu oblasti. Roku 1624 se mu podařilo přesvědčit císaře, aby povýšil jeho doménu na nezávislý stát ve státě, zbavený daňové povinnosti. Frýdlantsko mělo dokonce vlastní právní systém. A zatímco se všude v Evropě vedly boje, Jičín a celé Frýdlantsko zůstávalo netknuté.

S Prahou je spojena nejslavnější stavba: Valdštejnský palác na Malé Straně. Jeden z prvních pražských paláců raného baroka svým významem konkuroval Pražskému hradu. Stavěl se devět let včetně štukové a malířské výzdoby, tedy poměrně rychle, nejspíš i proto, že Valdštejnovi tou dobou nechyběly peníze. Na válečných polích Hlavní vévodovou starostí však zůstávaly peníze na armádu.

Za třicetileté války se vytvořily stálé armády a pro vojáky, stejně jako na počátku pro Valdštejna, armáda slibovala zdroj obživy či možnost politické kariéry. Dobové zbraně, děla, kyrysy či například jezdecká půlzbroj tvoří část expozice věnované třicetileté válce, císařskému generalissimu i dalším generálům. Jedním z exponátů je přilba pappenheimka, pojmenovaná podle Valdštejnova maršálka Gottfrieda z Pappenheimu, který zahynul v bitvě u Lützenu roku 1632.

Poslední část výstavy hodnotí odkaz Valdštejna a současný pohled na Valdštejna jako historickou postavu v rámci evropských dějin. Ale zabývá se rovněž Valdštejnovou legendou, která začala narůstat záhy po zavraždění Valdštejna v Chebu roku 1634. Frýdlandský vévoda se stal i častým uměleckým námětem.

Asi nejznámější je drama Valdštejn od Friedricha Schillera. Existuje i méně známé drama méně známého autora - Čecha Františka Zavřela, slavný je román Jaroslava Durycha Bloudění. A jelikož každý odkaz se dá i zneužít, jedna z nacistických divizí SS se nazývala Wallenstein. Ale abychom nekončili v potocích krve: pivovar v Nové Pace vyrábí pivo nazvané Valdštejn. Prý je velmi dobré, tvrdí znalci.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Óda, Adam Štech pro Letní výtvarný salon
Mladí umělci táhnou. Galerie Kodl prodlužuje Letní výtvarný salon

Pražská Galerie Kodl zasvětila prázdninové měsíce Letnímu výtvarnému salonu, který představuje mladou generaci českých výtvarníků. Kvůli rostoucímu zájmu ze...  celý článek

Kája Saudek ve svém ateliéru v roce 2006
VIDEO: Každý den kreslil. Otevírá se retrospektiva Káji Saudka

V neděli to budou dva roky od chvíle, kdy zemřel malíř Kája Saudek. Muzeum Českého krasu v Berouně nyní připravilo retrospektivní výstavu Kája Saudek -...  celý článek

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.