Zvlášť přidáme-li ještě další část refrénu textu úvodní písně V pekle nebo v ráji, který si jinak pohrává se jmény českých hudebních celebrit. Zpívá se v něm totiž: "Nic novýho pod sluncem/my to takhle chcem." A Třem sestrám to lze věřit. Ani není třeba si utahovat z další části téhož refrénu: "Každá další deska/je však ještě víc než hezká..."
Jejich svět se od roku 1990, kdy jako neřízená střela vyletěly mezi nejpopulárnější české kapely, vůbec nezměnil. A tak stejně jako na debutu i na Lázničkách najdeme zejména více či méně štěpné historky z nočního života v pub-punkovém kabátě. Takovou Noční tramvaj ostatně mohli klidně hrát už před těmi dvaceti lety. Nejen Tři sestry, ale i některé pražské konstanty se prostě nemění.
Podobné styčné body s minulými deskami či písněmi jsou všudypřítomné. Tři sestry si i nadále dělají legraci z "kotlíkářů" (aktuální Vandrák Joe je z podobného pytle jako Sovy v mazutu) a do písniček promítají pravděpodobně autentické zážitky z kapelního života, s čímž souvisí "zalidnění" textů jmény, která čteme na soupisce členů "souboru kreténů" (jak zní název jedné přes deset let staré sebeironické písně).
Fanánkův humor je samozřejmě často na hraně a ne každému asi vyhovuje nejen jeho přímočarost a nebraní si slovních servítků, ale i tu a tam použité černé odstíny. Když se písnička jmenuje Jako Sahula, člověk, neznalý sesterské poetiky by možná čekal milou vzpomínku na zavražděného kamaráda a nikoli refrén "Někdy si připadám skoro jako Sahula/Hustej, zlitej, zralej na ránu..." Ale právě tady platí víc než kdekoli jinde - ber nebo jdi od toho.
Dnes už v souvislosti s Třemi sestrami nebývá slyšet přídomek "čeští Pogues", už to není potřeba. A to i přesto, že hledačům zahraničních inspirací tentokrát v závěru alba házejí udičku s návnadou v podobě české coververze jednoho z největších poguesovských hitů, stařičké irské pseudolidovky Dirty Old Town (Zůstal jsem sám). Ale stejně jako MacGowanova parta blahé paměti, je i ta Fanánkova kamenem, který se nepohne, ale nelze jej jen tak obejít. Kapelou lidovou, sprostou, ale pořád docela zábavnou.
Tři sestry: Lázničky
vyd. EMI, čas 44:14
Hodnocení iDNES.cz: 70 %
