Stylové proudy, třeba kvapík nebo blues, slouží jako jedna z možností, jak vybarvit a zformovat píseň. Nebezpečí v podobě povrchní těkavosti kapele nehrozí, i když pravověrná cikánská píseň (Laila) zazní nejspíš ve zkušebně skupiny Kale.
Bůhví zacházejí s muzikou s kejklířským šarmem, citem pro vytváření nálad a písničkářskou zručností. A tak všechny výlety, zacílené třeba na Kubu v oslavné písni Než se rozední, mají poměrně pevnou přistávací dráhu. "Betonuje" ji přirozená muzikálnost i nadhled Bůhví.
Navíc skladatelskou plodnost kytaristy a zpěváka Martina Hrubého dohání klávesista Ondřej Brzobohatý či baskytarista Pavel Trojan. Při takovém hudebním rozpětí je obdivuhodné, že Bůhví zní jako jedna jasně vyprofilovaná parta. Pětice nepotřebuje samply, nadžánrové mozaiky nemixuje technicky.
Nápady i hudební barvy prýští z muzikantských duší rovnou do prstů, a to také zaručuje, že se písně nerozpadají. Kapela si zároveň hlídá, aby se stylový koktejl nepřelil přes formu balad, kvapíků či šansonů.
