Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tragédie se nekoná, jásot neslyšet

  13:39aktualizováno  13:39
Rozruch kolem zařazování turistických průvodců a jejich danění prověřil "sílu odporu" profesních knižních organizací, prodáno bylo nakladatelství Mladá fronta, zkolabovalo jedno tradiční nakladatelství a tradiční knižní časopis. Vedle těchto událostí nanejvýš středního dosahu se však na české knižní mapě v roce 2001 vesměs upevňovaly pozice vydobyté v předchozích letech. A tiše se prosazovaly určité důležité trendy. O tom teď bude řeč.

Výrazem oné celkové domácí stabilizace knižní branže je podle Jaroslava Císaře ze Svazu českých knihkupců a nakladatelů například to, že nakladatelé začali dlouhodoběji, obezřetněji kalkulovat, že se stabilizovaly ceny a že svůj pravidelný rytmus získala většina tuzemských knižních přehlídek.

Kdo je vysloveně spokojen

Dalším nesporným trendem je fakt, že velké knihkupecké firmy posílily a nadále posilují síť svých prodejen. V Ostravě vznikl největší knižní dům v tuzemsku zvaný Librex, v pražském paláci Luxor na Václavském náměstí se má otevřít podnik knihkupecké sítě VD Konsorcium, megastore chystá také Bertelsmann v pražské ulici 28. října.

"Pro nás to byl nejlepší rok za posledních pět šest let. Tržby se nám zvýšily o třicet procent," pochvaluje si knihkupec Jan Kanzelsberger, který loni na podzim koupil od Iva Železného knižní distribuci Skylla. Dvanáct z osmnácti prodejen, které má nyní Kanzelsberger v Česku k dispozici, otevřel právě v minulém roce.

"Je to každým rokem lepší, jen za minulý rok naše celkové prodeje stouply zhruba o deset procent," tvrdí jednatel knižního velkoobchodu a zásilkové sítě Kosmas Jiří Michek. Také vedoucí nákupního oddělení Knižního velkoobchodu Pemic René Nevřela je spokojen: "Máme nárůst, získáváme čím dále větší podíl na trhu."

Úspěch si však knižní distributoři nevysvětlují ani tak zvýšeným prodejem knížek, jako dobrou organizací vlastních služeb, které se stále rozšiřují. Naproti tomu distributor Petr Dobrovský z firmy Beta-Dobrovský tvrdí, že rok 2001 pro ně znamenal zhruba tříprocentní pokles. "Průběh roku byl slabší, o Vánocích jsme to už nestačili dohnat. Také jsme nedistribuovali žádný mimořádný titul, který by nám obrat vytáhl."

Strach z transparentnosti

Souhrnná statistika dávající relativně přesný a ucelený obraz o prodejnosti na českém trhu však neexistuje. Mluví se zásadně v procentech, a ta leckdy mohou zavádět a mást. S nedostatkem exaktních čísel se potýkají nejen média, ale také Svaz českých knihkupců a nakladatelů. "Nikdo tady neví nic - tají se tady informace o produkci knížek, o výši nákladů i zisku. A je to jedna z dlouhodobých tendencí tuzemského knižního byznysu!" stěžuje si Jaroslav Císař.

"Bojíme se z konkurenčních důvodů - pustíme do světa čísla, která běžní čtenáři vnímají zkresleně, bez větších znalostí trhu," hájí takovou taktiku (velko)knihkupec Jan Kanzelsberger.

Řetězce utahují smyčky

René Nevřela z Knižního velkoobchodu Pemic dospěl z dostupných čísel k tomu, že vzrůstá vliv obchodních řetězců. Ty sice čtenářům nabízejí omezenější sortiment, zato však často příznivější ceny.

"Mám signály z řady regionálních knihkupectví, které se bojí o svou budoucnost. Supermarkety jim odčerpávají čtenáře, neboť zboží odebírají v nesrovnatelně větším objemu a získávají tak od nakladatelů slevy. Nakonec vás tak Harry Potter vyjde levněji někde v Tesku," míní Jaroslav Císař a dodává: "Začíná tady něco, co ve Spojených státech zažili v polovině devadesátých let - šanci na přežití pak začnou mít jen úzce vyprofilovaná kamenná knihkupectví."

Petr Dobrovský z distribuční firmy Beta-Dobrovský poukazuje na to, že zájem o knihy se koncentruje především do předvánočního času, a ten nahrává právě řetězcům. Ostatně tento trend v hlavním městě citelně zasáhl známé Arbesovo knihkupectví - po dvaatřiceti letech se má stěhovat ze Smíchova na Žižkov. "Porazila nás megalomanská knihkupectví v komplexu Nový Smíchov a v nedalekém Carrefouru. Máme zhruba třetinové obraty oproti loňsku," říkal na konci loňského roku šéf knihkupectví Vratislav Ebr. Zákazníci prý do prodejny chodili spíše ze setrvačnosti.

Ostatně i jinak expandující Jan Kanzelsberger zavřel kvůli malé návštěvnosti na Vinohradech tradiční knihkupectví, které na tomtéž místě existovalo více než padesát let.

Internetový paradox

Naproti tomu internetový prodej velkoobchodu Kosmas, který funguje od roku 1999 a nabízí na pět tisíc titulů, se ve srovnání s rokem 2000 zvýšil o sto procent. "Prodává se všechno," podotýká Jiří Michek z Kosmasu.

Nakladatel Jiří Buchal z pražského nakladatelství BB art hlásí ještě vyšší čísla nárůstu: "Za prosinec jsem po internetu prodal knížky za čtvrt milionu korun, zatímco předloni to bylo za padesát tisíc."

Přesto se on-line tržby ještě nedají srovnávat s klasickým prodejem - ostatně i pro BB art znamenaly jen jedno procento z knižního prodeje. "Je to zajímavé, ale větší využití internetu neznamenalo v loňském roce větší prodejnost knížek," uvažuje Jaroslav Císař.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.