Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Toskánským věžím chybí dobrý hrdina, sází na prostředí

  12:59aktualizováno  12:59
Kombinace historického románu o středověké Itálii a kanadské autorky působí na první pohled trochu nebezpečně. Spisovatelka Carol M. Cramová však v knize Toskánské věže ctí evropské tradice více než kdejaký domácí autor. Chybí jí však postava, se kterou by se čtenář mohl alespoň trochu ztotožnit.

Kanadská spisovatelka Carol M. Cramová | foto: Heather Pennell

Toskánské věže se odehrávají v Itálii čtrnáctého století. V době, která dá vzniknout renesanci, zároveň však není připravena uznat svobodnou vůli ženy, která se chce stát malířkou. Právě to je sen hlavní hrdinky románu Sofie. Touží vystoupit ze stínu svého ješitného a odpudivého manžela, kterému navíc nedokáže dát jím vytouženého potomka, a stát se věhlasnou umělkyní.

Zlom přichází ve chvíli, kdy Sofiin otec těsně před smrtí vysloví přání, aby se vzdala svého nudného a nezajímavého života a ukázala světu svůj talent. A tak se Sofia vydává na cestu z domovského San Gimignana do Sieny v přestrojení za otrhaného mládence, který žádá o práci u tamního mistra.

Toskánské věže

Carol M. Cramová

Jota, 2017, 376 stran

Hodnocení­: 60%

Cramová vzala práci na románu velmi poctivě. Už po přečtení několika prvních stran lze vytušit, že autorka zná dobu i místo, o nichž píše. V jednom z rozhovorů dokonce přiznala, že při psaní u sebe měla maketu San Gimignana a přesně si představovala, jak se Sofia prochází po ulicích. Kromě toho dala spisovatelka celý román k posvěcení také odborníkům z univerzity ve Vancouveru.

Pokud se však prostředí středověké Itálie povedlo Cramové vykreslit dobře, tak postavy, respektive hlavní hrdinka je věc, na které celý příběh pokulhává. Autorka vymodelovala ženu, která se sice touží vymanit ze spárů své doby, není však připravená převzít zodpovědnost za své činy. Než by tak učinila, raději si vše zdůvodní vinou druhé nebo třetí strany. Když se tato situace v příběhu několikrát opakuje, začíná to být pro čtenáře otravné.

Ne snad, že by bylo neuvěřitelné si Sofii představit ve skutečném životě. Pokud však spisovatel historické fikce předkládá čtenáři příběh, který je postaven na protikladu dobra a zla, tedy touze jedné ženy žít svůj sen a neúprosné historické etapě, bylo by dobré tak koncipovat i postavy. Jenže to dobro v románu chybí a čtenář až do konce marně hledá jeho nositele.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Obálky knihy Animalium
Půvabně ilustrované Animalium by mohl ocenit i Harry Potter

Nakladatelství Albatros vydává knihu Animalium, která je nebývale půvabnou poctou světu zvířat. „Tohle muzeum je úplně jiné než jakékoliv, které znáš. Má...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.