Po čtyřech letech "autorského bloku", během nichž koketovala s klasickou hudbou, se totiž rozhodla svoji hudbu ve výrazu zase odlehčit. Což samozřejmě neznamená, že by svůj hlasový rozsah a ve většině poloh podmanivý mezzosoprán zahodila kvůli jednoduchým melodiím a popěvkům.
Unrepentant GeraldinesAutor: Tori Amos CD, cena 399 korun |
Spíše se vrátila k psaní tichých písniček, ve kterých si vystačí jen s hrou na klavír a svým hlasem. Takové jsou na nové desce třeba skladby Oysters nebo závěrečná Invisible Boy, obě přitahují svou muzikantskou subtilností a vnitřní i vnější křehkostí.
Rozporuplnější jsou momenty, ve kterých Tori Amos zkouší experimentovat. Elektronika v 16 Shades of Blue jako by přibublala z minulého tisíciletí, flašinetářská hravost písničky Giant's Rolling Pin je sice v celku desky docela osvěžující, ale samostatně žádnou jinou roli neustojí.
Prostor pro zpěv
Ve chvílích, kdy se přestane držet svých jistot - tedy hlasu a klavíru - působí Tori Amos vůbec rozpačitě. Hodně patrné je to v titulní skladbě Unrepentant Geraldines, jejíž refrén zní kvůli bicím a kytaře jako nedodělané demo ze studia - ten dojem ještě umocňuje, když je vystřídá zvukově plný klavír. Těžko říct, jaký byl záměr, ale dohromady to příliš nepasuje.
Ale i když to třeba nevyšlo vždycky, je sympatické slyšet, že se Tori Amos experimentování a hledání formy stále nevzdává. Jisté autorské ustrnutí v 90. letech lze brát jako rukopis, který vytváří prostor pro to nejdůležitější - její rozsah a přesvědčivý zpěv.
Přestože deska Unrepentant Geraldines není bez ale, nerozhodnutým fanouškům nejednoduchých písniček a uměleckého přístupu k popu napovídá, že koupit na poslední chvíli lístky na koncert je spíš dobrý nápad.
