Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Smutný Instalatér z Tuchlovic, vesničky střediskové

  9:58aktualizováno  9:58
Desátý film Tomáše Vorla Instalatér z Tuchlovic poskytl první hlavní roli Jakubu Kohákovi. Hrdinův předobraz podle slov režiséra ve vsi skutečně žije – a diváka možná napadne, zda neměl vzniknout raději dokument.

Z filmu Instalatér z Tuchlovic | foto: Falcon

Pravý tuchlovický mistr devatera řemesel a desáté (milostné) nouze by totiž mohl přinést do kin originál, kdežto v hrané verzi je jen jedním z mnoha v módní vlně ztracenců, samorostů, mimoňů a podivínů, k nimž se kdekdo sklání s rádoby hrabalovským porozuměním pro hledání perliček na dně.

Něco z poetiky Slavností sněženek se v Instalatérovi z Tuchlovic také najde, ovšem hrdina sám připomíná spíše o něco chytřejšího Otíka z Vesničky mé střediskové. Jeho staromládenectví hodlá ukončit maminka ve stylu Utrpení mladého Boháčka – a ještě se tu trochu pošilhává po Okresním přeboru.

Fotogalerie

Zkrátka se tu pěstuje dějově řídký živočichopis s lehce sociální notou od buranských projevů rasismu vůči Romům i Asijcům v postavě Jana Budaře přes pivní sedánky či upachtěné vesnické disco až po oběť domácího násilí zosobněnou Petrou Špalkovou. Co se romantiky týče, „tu pravou“ odhadne divák za pár minut; pokud jde o autenticitu, neškolení herci jí spíš ubližují a profesionálové se jim přibližují, místo aby je „vytáhli“ výš.

Výhodu stylové jednoty a současně nevýhodu nulové korekce „jiných očí“ má film v trojroli Vorla – režiséra, scenáristy i kameramana. Místo celku proto účinkují detaily – pro matku je syn zdrojem místních klepů, jež nosí z opravářského turné po domácnostech, groteskní dovolenou u rybníka za humny dokresluje výbava jak do Karibiku, potěší úsečné průpovídky hrdiny, třeba když na maminčino „Jsi šikovný po tatínkovi“ odvětí: „Brzo umřel.“

Instalatér z Tuchlovic

Česko, 2016

Režie: Tomáš Vorel

Scénář:

Hrají: Jakub Kohák, Eva Holubová, Jan Budař, Petra Špalková

Hodnocení: 50 %

Ale milovník koček a sběratel záchodových mís, postava více panoptikální než dojemná, jejímž klíčovým rysem je pudový odpor k jakékoli změně, nemá vlastně co sdělit. Rozhodně nejde o bujarou lidovou taškařici, do nálady kumpánů z jedné celoživotní návsi vpustí Vorel dokonce motiv smrti, který historku definitivně odnese od břehů bezstarostné zábavy. Ovšem distribuční slogan „smutná komedie“ také o povaze snímku mnoho neříká, respektive jen naznačí, že ne každá vesnice plná rázovitých figurek se jmenuje Babovřesky.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.