Tomáš Baťa vybudoval světoznámou firmu a pozvedl celý Zlín.

Tomáš Baťa vybudoval světoznámou firmu a pozvedl celý Zlín. | foto: SOKA Zlín

Jsi povinen býti zdravý a bohatý, hlásal slavný podnikatel Tomáš Baťa

  • 39
Před osmdesáti lety vyšla poprvé kniha úvah a projevů Tomáše Bati. Soubor jeho promluv k podřízeným, příspěvků do závodního časopisu a materiálů potom jeho firma vydala ještě několikrát. Nakladatelství Omega se teď k jeho textům vrací a pod názvem Úvahy a projevy je vydává v téměř nezměněné podobě.

Je to poutavý doklad o myšlení jednoho z největších podnikatelů, které Československo mělo. Namátkou: "Propustil jsem pomocníka ve skladě, který nosil balíky na zádech, místo co by se postaral o jejich dopravu samospádem, když mi odpověděl, že je to starost ředitelská, kdežto on chce zůstati navždy poctivým dělníkem. Žádný podnik nevyroste k velikosti, pokud si nevynalezne způsob, jak měniti nádeníky v ředitele," píše Baťa.

Obálka knihy Tomáš Baťa: Úvahy a projevy

Vůči jednotlivci to možná bylo drsné, ale s touto strategií Baťa vybudoval impérium, dal práci tisícovkám lidí, postavil část města a vyrobil statisíce párů obuvi. "Každý z nás jest povinen býti čistý, zdravý a bohatý," našlo se poznamenáno v jeho pozůstalosti.

Baťa kandidoval na starostu města, v předvolební kampani v roce 1923 psal o minulém, rozhazovačném vedení radnice toto: "Kdo z nás potřebuje radnici za šest milionů? Vám každému by stačila radnice za 600 tisíc! Oprava rozbité cesty k nádraží by vám byla sloužila po celá čtyři leta a stála by jen několik tisíc." Volby vyhrál.

A dodnes by si z něj politici mohli brát příklad. Třeba v tom, jak transparentně nakládal s rozpočtem. "Občané," psal v uzávěrce obecního hospodaření města Zlína v roce 1928, "předkládám vám první uzávěrku vypracovanou tak, aby jí lehce porozuměl nejen účetní odborník, ale každý občan." A když se ozvaly hlasy, že za zjednodušení účetní uzávěrky bylo nutné zaplatit z obecního rozpočtu peníze navíc, reagoval slovy: "Nejdražší ze všeho je tma pocházející z účetní nejasnosti."

Na více než třech stech stranách je i řada dobových fotografií doplněných i o základní historický kontext. A načrtnut je i Baťův rodokmen - obuvnictví se jeho rodina věnovala od šestnáctého století, a jak známo, i Baťův syn se vyučil obuvníkem, on už na nových strojích. I o nich Tomáš Baťa píše. Proti řadě nespokojených staromilců on, duší vizionář, stroje pochopitelně hájí.