Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velké hlavy, zkažené zuby. Somálští piráti byli děsiví, říká Tom Hanks

  9:59aktualizováno  9:59
Dvojnásobný držitel Oscara Tom Hanks představuje velitele v ohrožení ve filmu Kapitán Phillips, nejnovějším snímku slavného režiséra Paula Greengrasse. Kapitánem v nesnázích přitom není poprvé. Sedmapadesátiletý herec už zazářil v roli Jima Lovella v dramatu Apollo 13.

Z filmu Kapitán Phillips | foto: Falcon

Zatímco Jimu Lovellovi hrozilo nebezpečí ve vesmíru, Kapitán Phillips je dobrodružství námořní. Vypráví skutečný příběh z dubna 2009, kdy skupina čtyř somálských pirátů zaútočila na dopravní loď s dvacetičlennou posádkou a 17 000 tunami nákladu na cestě do Keni. "Příběhy založené na skutečnosti mě nepřestávají fascinovat," přiznává Tom Hanks.

Proto jste se chtěl na filmu Kapitán Phillips podílet?
Patřím mezi ty, kteří si přečtou noviny a časopisy, narazí na nějaký skutečný příběh a říkají si, že je lepší než většina filmů. V mnoha ohledech jde o příběh, který jako scénář již vznikl. Kniha, kterou kapitán Richard Phillips napsal, byla poměrně přímočarou výpovědí o tom, co prožil, a působí navíc velmi vizuálně.

Fotogalerie

Odehrává se v překvapivě přitažlivém prostředí, ať už tomu budete, či nebudete věřit, přestože šlo o nákladní loď. Nacházíte na ní značně nesourodou posádku, která čelí velice výmluvně působícím nepřátelům.

Známe dost fiktivních příběhů o tom, co se stane, když se padouši pokoušejí obsadit loď nebo letadlo, ale skutečný příběh staví filmové tvůrce před jeden z nejtěžších úkolů: zjistit, co se doopravdy odehrálo, a vytvořit z toho dostatečně poutavé drama, které si dokáže obhájit právo na život v neúprosném zábavním průmyslu.

S něčím takovým jste se už setkal u jiných snímků.
Ano, setkal, ale to, že příběh filmu Kapitán Phillips se opravdu stal, ho činí ještě přitažlivějším. Měla na tom nemalou zásluhu i spolupráce s Paulem Greengrassem. Prvním jeho filmem, který jsem viděl, byl snímek Krvavá neděle, který zobrazoval velmi temné osudy skutečných lidí ve skutečných událostech. Okamžitě jsem si Paula zařadil jako někoho, s kým bych chtěl někdy spolupracovat.

Jakého člověka ve filmu vlastně představujete?
Richard Phillips má velice specifické dovednosti. Jeho svět nikdo z nás nezná, protože prostě předpokládáme, že kontejnery plné zboží snadno cestují z jednoho místa na druhé. Ale schopnosti, které musí někdo jako Phillips mít, aby se dokázal dostat z Abú Zabí přes Džibutsko do Mombasy, jsou skutečně ohromující - od technických záležitostí po umění jednat s lidmi, protože musí i v náročných situacích udržet na lodi disciplínu.

Měl jste s ním několik rozhovorů, co jste se z nich dozvěděl?
Ptal jsem se ho, čím tráví na moři nejvíce času, a on odpověděl, že papírováním - musí jednat se třemi různými odbory, které určují, jak na řadové nákladní lodi vše funguje. Když tohle vezmeme jako danou věc a přihodíme k tomu fakt, že loď najednou obsadí ozbrojení piráti, pak jde jen o několik základních věcí. A tou nejdůležitější z nich je: jak zajistit své bezpečí a jak se dostat domů? Což vyžaduje schopnost improvizovat a mít přehled o všech okamžitých možnostech - a o tom, které jsou uskutečnitelné a které ne. Je to něco jako velice pokročilá hra solitaire. Neustále se snažíte otočit další kartu a občas vám trvá trochu déle, než zjistíte, jaká karta to byla.

Cítil jste se při natáčení na moři jako doma?
Musíte se pobytu na moři okamžitě přizpůsobit, hned, jakmile loď opustí přístav. Natáčeli jsme na Maltě a každý den jsme přišli do přístavu, nastoupili na loď a ta vyplula. Jde o velkou loď a ta loď se houpe. Myslíte si, že se houpat nebude, ale houpe se. Neměl jsem ale žádné výraznější problémy s mořskou nemocí a myslím, že ani nikdo ze štábu, než jsme začali pracovat na scénách ze záchranného člunu. To byla velice nepohodlná a nepříjemná situace.

Dělali jsme některé záběry v ateliérech v Londýně, ale na Paulu Greengrassovi a Barrym Ackroydovi, našem kameramanovi, a na celém štábu bylo pozoruhodné to, že se nikdo z nich nezalekl fyzické náročnosti natáčení filmu na lodi. Byl to poměrně obdivuhodný styl improvizovaného natáčení, který vycházel z dob, kdy Paul s Barrym točili dokumenty pro BBC. Všichni herci a členové štábu byli na tuto výzvu připraveni, protože jinak prostě jen natáčíte film v ateliéru někde v Culver City a největším dobrodružstvím, které vás může potkat, jsou úvahy o tom, kde dneska zaparkujete.

Jaké vlastnosti na základě vašich hereckých zkušeností s filmy jako Kapitán Phillips člověk potřebuje, aby dokázal vést druhé?
Myslím, že především sebevědomí. Nesmíte pochybovat o svých rozhodnutích. Dříve či později budete tím, kdo řekne: "No, uděláme to tak a tak." A pokud jste si dokázali v týmu vybudovat dostatečný respekt, takže jeho členové pochopí, že jste si to dobře rozmysleli, budou ochotni vás následovat. Ptal jsem se Richarda Phillipse, co by udělal, kdyby měl posádku šestadvaceti lidí a tři z nich s ním odmítali spolupracovat. A on povídá, že by byl šťastný, kdyby šlo jen o tři, že jich je obvykle mnohem více. Takže se neustále musíte spoléhat na to, že umíte jednat s lidmi. Musíte je respektovat, ale současně musíte působit přesvědčivě a sebevědomě, aby posádka v potřebnou chvíli dokázala zapomenout na pochyby a následovala vás. Já žádný vůdce nejsem - jen jednoho hraju ve filmu.

Souhlasil Richard Phillips se vším, co se ve filmu objevilo?
On už si podobným obdobím, kdy se na něj upírala mediální pozornost, jednou prošel. Setkal se s prezidentem Spojených států, byl každou chvíli v televizi a jako někdo, koho zachránily námořní zvláštní jednotky ze zajetí somálských pirátů, získal mnohé zkušenosti.

Jak to bylo doopravdy

Dánská nákladní loď Maersk Alabama plující pod americkou vlajkou zažila přepadení opakovaně. Poprvé, jak popisuje film, ji piráti v Indickém oceánu v dubnu 2009 obsadili a zajali jejího kapitána Richarda Phillipse. Když se blížil torpédoborec Bainbridge, únosci s rukojmím prchli v záchranném člunu. Kapitán se marně snažil uplavat, až po pěti dnech ho Američané osvobodili, tři piráty zabili a čtyři zatkli. Phillips své zážitky popsal v knize, jíž pobouřil svou posádku namítající, že nebyl jediným hrdinou. Po sedmi měsících potkal loď druhý útok asi šest set kilometrů od pobřeží Somálska, ale odrazila jej, stejně jako třetí pokus pirátů v roce 2011 při cestě do keňské Mombasy.

Párkrát jsem ho navštívil doma a jednou z prvních věcí, na které jsem se jeho i jeho manželky zeptal, bylo, zda si uvědomují, že natáčíme volnou adaptaci jeho zážitků. Rozhodně nastane chvíle, kdy ve filmu řeknu něco, co on nikdy neřekl, že se ocitnu někde, kde on nikdy nebyl, a že udělám něco, co nikdy neudělal. Naprosto to chápal.

Napsal knihu o tom, co prožil, a my zkrátka vytváříme další verzi jeho příběhu. Ale jedno vám o Richardovi řeknu: je to námořník. Není to pro něj jen koníček. Podle mého názoru jde o velice pragmatického člověka, který prožil něco silně neobvyklého a málem to nepřežil. A víte, čemu se věnuje nyní? Stále tráví na moři často i šest týdnů v kuse. Je to dokonalý obchodní kapitán, který je hrdý na to, co dělá. Považuji to za obdivuhodné. Myslím, že by byl raději, kdyby ho piráti nikdy neunesli.

Paul Greengrass vysvětloval, že čtveřici pirátů držel stranou od zbytku herců až do natáčení scény přepadení lodi. Jaký to byl zážitek, když se objevili?
Bylo to velice pozoruhodné, protože jsem byl na palubě s několika dalšími herci a doslova jsme si prožili to, co prožily naše postavy. Slyšeli jsme je, jak se blíží. Paul přišel s nápadem, že piráti nejprve působí jako malé postavičky ve člunech a poté vypadají jako pavouci, kteří pobíhají po palubě lodi. Poslouchali jsme, jak se stále přibližují a střílejí ze zbraní. A když se konečně objevili a vtrhli na můstek, a slovo "vtrhli" myslím vážně, tak jsme je konečně poprvé uviděli naživo. Byli neuvěřitelně hubení. Byli to ti nejhubenější lidé, jaké jsme kdy viděli, a byli ohromně děsiví, protože měli velké hlavy, hodně zkažené zuby, před obličejem nám mávali automaty a pistolemi a pokřikovali na nás.

Přiznávám, že nám z nich naskakovala husí kůže. Byl to velice, velice emotivní a bezprostřední okamžik. Opravdu jsme takřka zkameněli hrůzou. Tedy, to platí pro první verzi scény. Když jsme ji opakovali potřetí, už zase šlo o běžné natáčení.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.