Tolik taktu od všech stanic, to je k nevíře

Podobně jako během voleb, chtěly se televize také při pražském summitu NATO jaksepatří blýsknout. Beztak nemají co vysílat. Takže připravily zvláštní štáby, znělky, vysílací časy - a pak se nic senzačního nestalo. Chválabohu, pomyslí si občan, jenže televize se cítí ošizeny jako dítě, které čekalo od Ježíška bojovou soupravu Malý střelec a dostalo Malého Bobše a teplé ponožky.

Přece to nevyhodíme! řekly si televize, a tak se držely zvláštního scénáře, přestože v něm zela prázdná místa. Výjimečně si neměly co vyčítat. Do dějin vstoupí titulky, které na Primě běžely pod užaslou Ženou za pultem z dob Varšavské smlouvy: hosté večeří na Hradě, protesty se obešly bez násilí, sledujte mimořádné zprávy. Proč, když předem hlásí, že nic mimořádného se nekoná?

Nova, která uvaří polévku i ze sekery a případ století z ničeho, s rámusem odhalila na slavnostním jídelníčku ve staročeské polévce raky. Hanba, u nás jsou raci přece chráněni! hartusila, takže špitnutí kuchařovo - "víme, a proto jsme je dovezli z Francie" - nebylo téměř slyšet. Nejen morálku, ale i mravnost si Nova vzala na povel: v pořadu Volejte řediteli hledal Vladimír Železný slušná slova pro veřejný dům, aby vysvětlil, proč Nově vrozený stud nedovolil ukázat červené srdíčko nad Hradem.

A České televizi zase jednou ulétly včely. Během přímého přenosu ze závěrečné tiskové konference poctivě zabírala každé zívnutí v novinářských řadách, ale sotva vzduchem zasvištěla rajčata, tiše zkoprněla, ze studia odhlásila, že to bylo "poněkud neobvyklé zakončení", a místo aby využila své výhody a dál v přímém vstupu zjišťovala, co se vlastně stalo, rozloučila se s pozváním k večerní debatě, kde se summit úředně shrnul, zhodnotil, zatavil do konzervy a uložil do spíže. Tolik taktu od všech tuzemských stanic, to je k nevíře!

Divákům však největší úlevu přinesla sobota. Nejenže nepřišli anarchisté, ona se nedostavila ani takzvaná aktuální politická satira, k níž "den nato po NATO" mohl vybízet. Politické harašení totiž nebylo zrovna na řadě. Jistěže si i Bolek Polívka v Manéži mohl s předstihem nachystat nějakou štiplavě "konstruktivní kritiku", jak se za vlády jedné strany říkávalo. Ale naštěstí to nemá zapotřebí. Dokáže vtipkovat o rasách, aniž je rasistou, stejně jako s hosty Milanem Šteindlerem a Davidem Vávrou o sudetských Němcích, aniž tu bušili do dekretů. Ještě že existují lidé, kteří s vtipem zbrousí "náš středoevropský prostor", a přitom jim neharaší ani z politiky, ani s politiky.