To jsou ale triky!

Jen pokračujte, pánové, pokračujte! Takhle nějak režisér Jan Svěrák trápil tvůrčí tým trikového studia Universal Production Partners, když se chodil dívat na první záběry leteckých scén svého Tmavomodrého světa. "Myslel jsem, že to nebude mít konce," říká s úsměvem šéf studia Vít Komrzý. Režisér totiž v podstatě říkal jediné: hezké, ale ještě to není ono!

Universal Productions Partners, jedno ze zdejších největších studií na reklamy, klipy, znělky a filmové triky, vlastnící špičkové vybavení, vytvořilo pro Tmavomodrý svět 189 trikových, především leteckých záběrů. Jejich celkový rozsah zhruba patnácti minut se může zdát vzhledem k délce filmu nepatrný, nicméně zasvěcení vědí, kolik vymýšlení, zahozených nápadů a práce u počítačové obrazovky to stálo. Příprava dva roky, počítačová úprava záběrů deset měsíců, nasazení zhruba dvanácti lidí, to vše souběžně s dalšími projekty.

Letadýlka dala zabrat

Zakázku pro Tmavomodrý svět považuje Vít Komrzý za největší i nejnáročnější. "Jan Svěrák přišel na jaře 1998 se scénářem a zeptal se, jestli si na to troufáme. Tak jsem samozřejmě řekl, že jo. Ale dala nám letadýlka zabrat."

V čem byla výjimečnost zakázky? "Na rozdíl od předchozích filmů tyhle triky napomáhaly co největší autentičnosti příběhu. Tedy žádné záběry typu Hvězdných válek, kde můžete popustit fantazii, nýbrž reálné momenty, kde sebemenší odchylku od skutečnosti divák odhalí," vysvětluje Komrzý.

Na efektech se podílel režisér a výtvarník Miloš J. Kohout, kolegy zvaný Hollywood, jenž trikové scény vymyslel, vytvářel v terénu a dohlížel na jejich studiové dokončení.

Vzrušení nebylo málo. Například při průletu vrtulníkem nad vybuchlou cisternou s benzinem pro záběr pilotova pohledu shora se nedařilo vletět do plamenů ve správnou chvíli - Jan Svěrák se o kolegy bál a spouštěl výbuch příliš brzo. Tak musel Kohout režiséra obejít. Dohodl se s pyrotechniky, že vše spustí na jeho anglické "fire!" namísto Svěrákova "pal". Vletěli s kameramanem do plamenů přesně na čas! Nervy režiséra v tu chvíli naštěstí nikdo nezkoumal. To, že posléze v laboratoři natočenou scénu "vykoupali" a musela se točit znovu, nemohlo vzít "Hollywoodovi" elán.

Právě tento nálet na vlak, který byl dohromady s následným nouzovým přistáním dražší než celý Svěrákův film Kolja, je jednou z nejnáročnějších scén. Efektní záběr přes zaměřovač byl natočen ve vrtulníku, kabina stíhačky byla přidána do obrazu až v počítači. Při opakovaném průletu nad vlakem se hojně znásobil počet rozpláclých much na předním skle kabiny, čehož si nikdo na místě nevšiml, takže do počítače dorazil záběr s téměř neprůhledným sklem. Všem řidičům dobře známé muší fleky musely být pracně vyretušovány, aby byl vlak alespoň trochu vidět.

"Základem práce je vlastně skládání několika vrstev na sebe, až vznikne požadovaný obraz," vysvětluje Komrzý práce ve studiu. Kupříkladu záběr na Ondřeje Vetchého v kokpitu se dělal tak, že se předtočil herec sedící v maketě kokpitu před modrým pozadím. Pak se začala na počítači dotvářet prosklená kabina s realistickými šmouhami, nezbytným zaměřovacím křížkem, v jiné vrstvě oblačné nebe a na ně uměle "vpuštěné" další modelové letadlo s kouřícím motorem a záblesky. V hotovém záběru pak vidíme Vetchého letícího ve spitfiru za jiným letadlem.

Ani letec nic nepoznal

"Pravda, byli puntičkáři, kteří nás deptali," vzpomíná Komrzý. "Docházel sem z Kbel odborník na válečná letadla, a ten nás pokaždé doběhl nějakou drobností, která nám chybí nebo která tam naopak nemá co dělat." Když už konečně modýlek vypadal jak má, přišel s tím, že v roce daném ve scénáři nemohlo letadlo mít takový chladič, ale jiný, protože za války byly vyvinuty různé úpravy letadel, a zase v jiné scéně "čumák" stroje nebyl žlutý, nýbrž červený...

Jen trikaři ví, kolik různých archivních i hraných leteckých scén "nakoukali". Například z filmu Bitva o Británii, z něhož vybrali i několik záběrů, v sestřižené verzi nepoužitých. Stovky hodin padly na přizpůsobení starého negativu z šedesátých let barevnosti a zrnu současných filmových materiálů, aby diváci úskok neprohlédli. Budou si tak moci vychutnat například úchvatný záběr na letící stroje na pozadí bělostných doverských útesů.

Naprostou důvěru v první výsledky studia projevil Jan Svěrák už v roce 1998, kdy viděl hotové testy letících počítačových spitfirů. "Vidim, že to pude", pravil tehdy.

Šlo to až do konce. To, že díky vysoce profesionální práci studia v kině nikdo nepozná, že při natáčení byly k dispozici jen dva skutečné spitfiry, dokládá nejvýmluvněji člověk nad jiné povolaný - zasloužilý válečný letec, generál František Peřina: "Je to k neuvěření, ale sám bych nepoznal, že jde o kopie, tak dobře je to udělané!"

Britský Spitfire.

Noční nálet na leteckou základnu v Británii.

Natáčení Tmavomodrého světa.

Natáčení Tmavomodrého světa.

Studia společnosti UPP v pražských Vršovicích - tady se rodily letecké scény.