Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tizianův obraz Apollo a Marsyas Česku závidí celý svět

  17:51aktualizováno  17:51
Svůj nejslavnější z několika desítek obrazů namaloval v devadesáti letech, těsně před svou smrtí. Velkými štětci připomínajícími koště, špachtlemi, či dokonce vlastními prsty. V bohatých nánosech barvy a skrumáži odstínů hnědé zachytil antické mýty, křesťanskou víru, existenciální úvahy o smyslu života i svůj pohled na svět a životní filozofii. Tizianův obraz Apollo a Marsyas.

Tizianův obraz Apollo a Marsyas vystavují v Olomouci. | foto: archiv

Obraz, který České republice závidí celý svět a o jehož zapůjčení mají zájem prestižní světové galerie, je společně s Dürerovou Růžencovou slavností nejslavnějším symbolickým dílem starého umění v našich zemích a zároveň jedním ze dvou Tizianových originálů v republice.

Otisk hrůzného činu

Dílo slavného italského renesančního malíře, který portrétoval vrcholné představitele evropských impérií vévodí výstavě Luk a lyra. Ta v olomouckém Muzeu moderního umění představuje nejvzácnější skvosty ze sbírek Arcidiecézního muzea v Kroměříži. Téměř tři stovky obrazů, kreseb, grafiky, mincí a medailí, mobiliáře, hudebních partitur či knih si zájemci mohou v Olomouci prohlédnout až do 1. února.

Tizian - Apollo a Marsyas (asi v letech 1550-1576)

Důmyslně propracované dílo – tak Tizianův obraz Apollo a Marsyas vidí jeden z hlavních odborníků na italském umění u nás Jaromír Neumann, který obrazu a jeho výkladu věnoval několik desetiletí. Rozložení postav, barevnost, množství úprav a přemaleb, to všechno má podle něho v díle svůj smysl.

Tizian v kompozici propojil několik příběhů a postav dohromady, na poměrně malé ploše tak docílil nesmírně intenzivního střetu a napětí několika dramatických událostí. Teplé zemité tóny spolu s rozostřenými partiemi vedle až nadpozemsky krásných a oduševnělých tváří otevírají cestu baroknímu umění.

Skvosty v Olomoucké expozici

Jedno z nejdražších uměleckých děl na českém území - vzácný Tizianův obraz Apollo a Marsyas, hvězdný globus Ludvíka XIV. nebo kladívkový klavír, na který olomouckého arcivévodu Rudolfa Jana učil hrát Ludwig van Beethoven. Taková je nejvýznamnější výstava Muzea umění v Olomouci v tomto roce Luk & lyra.

Jaromír Neumann formuloval také jeden ze dvou hlavních pohledů na Tizianův obraz, ze kterého při své interpretaci vychází i kurátor olomoucké výstavy Ondřej Zatloukal. Ten v Neumannově duchu odmítá předpoklad, že Apollo a Marsyas vznikl na objednávku pro královnu Marii Uherskou. A zastává názor, že Tizianovi se kromě dvou antických mýtů z Ovidiových Metamorfóz podařilo do obrazu zapracovat i jakousi sumu světonázoru, životní filozofii a duchovní závěť.

Kdo je kdo?

"Apollo a Marsyas shrnuje vše podstatné, k čemu Tizian během svého dlouhého života dospěl," dodává Zatloukal. Kromě toho se prý v malbě otiskl i hrůzný čin, který v roce 1571 otřásl celými Benátkami. Touto událostí byla smrt Marcantonia Bragadina, benátského velitele kyperské pevnosti Famagusta, kterého po jejím dobytí Turci stáhli zkůže.

Námětem obraz vychází z mýtů o hudebním klání mezi satyrem Marsyem (Panem) a bohem Apollonem. Toto téma bylo v renesančním výtvarném umění poměrně časté, Tizianův obraz je však jediným známým samostatným znázorněním tohoto mýtu s figurami v životní velikosti.

Tizianova cesta do Česka

A jak se vůbec obraz, který vévodil i tizianovským výstavám v Londýně, Washingtonu, Benátkách či Paříži, dostal z Amsterodamu až na Moravu? Plátno v roce 1673 zakoupil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Castelkorna od obchodníků s uměním – bratrů Imstenreadových. Ti kolekci, která obsahovala mnohé ze sbírek popraveného anglického krále Karla I., nejdříve nabídli císaři Leopoldu I. Z prodeje však sešlo a celý kabinet postupně doputoval až na Moravu – do olomoucké biskupské rezidence.

Satyr Marsyas, pyšný na své mistrovství ve hře na píšťalu, vyzval boha Apollona k souboji. Apollon se svou lyrou zvítězil a dal Marsya podle předem dohodnutých podmínek stáhnout z kůže. Obraz je alegorií umění, v níž vyšší apollinská hudba hraná na lyru a provázená božským zpěvem vítězí nad nižší smyslovou a animální složkou – Panovou flétnou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chobotnice
VIDEO: Po Vltavě se prohání obří žlutá chobotnice, má oživit Prahu

Až do konce září budou v Praze v rámci výstavy Sculpture Line k vidění sochy a plastiky, která ozvláštňují veřejný prostor. Mezi nimi zaujme zejména...  celý článek

Z dokumentu Exit Through the Gift Shop
DJ omylem prozradil Banksyho identitu. Je to vážně člen Massive Attack?

Britský DJ Goldie si pustil pusu na špacír a v rozhovoru pro podcast Distraction Pieces se podřekl, že tajemným autorem graffiti Banksym je ve skutečnosti...  celý článek

Olbram Zoubek (6. 11. 2014)
Zemřel akademický sochař Olbram Zoubek, autor posmrtné masky Palacha

V 91 letech dnes v Praze zemřel akademický sochař Olbram Zoubek. Vytvořil mimo jiné památník obětem komunismu na pražském Újezdě a posmrtnou masku Jana...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.