Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tina se nestíhá divit, co všechno způsobila

  3:26aktualizováno  3:26
Před dvěma lety o ní věděli jen hudební fajnšmekři, nyní je slyšet z každého rádia. Na Slovensku už září, čeští fanoušci Tinu pomalu objevují.

Tina | foto: Petr TopičiDNES.cz

Dvaadvacetiletá slovenská zpěvačka s exotickými kořeny, která se snaží zaujmout tuzemské posluchače rádií singlem Viem, že povieš áno z desky Chillin, působí skromně.

"Říkejte mi Lady Stres, já si to zasloužím. Stresuju se od rána do večera. Kromě toho, že mi zabírá spoustu času kariéra, tak rekonstruuji byt," usmívá se dívka, která zpívá profesionálně teprve tři roky.

"Já vůbec zpívat nechtěla. Jednou jsem si prozpěvovala nad ránem prozpěvovala na ulici, v dobré náladě a společensky unavená. A tam to všechno začalo, když jsem se potkala se správnými lidmi, kteří mě vytáhli z východního Slovenska do Bratislavy. Nebyla to kariéra ze dne na den, obšlapala jsem si to od základů - špatné koncerty pro dva pro tři lidi, špatný zvuk. Začínala jsem úplně od podlahy," vzpomíná.

Máte s propagací alba Chillin hodně starostí?
Ano, ale to jsou příjemné starosti.

Jak vnímáte ohlasy na desku?
Jsem mile překvapená, že jsou vesměs pozitivní. Pár jich je i negativních. Nemůže se líbit každému, ale kdybych to měla vyjádřit procenty, tak mám pocit, že osmdesát procent je dobrých.

Jak dlouho nahrávka vznikala?
Asi půl roku, ale ve studiu jsem byla více méně měsíc a půl.

Na Chillin je převaha slovenských písniček, zbytek je anglicky. Kterým jazykem se vám lépe zpívá?
Samozřejmě že anglicky.

Proč tedy není deska celá v angličtině?
Slovenština je cesta k posluchači. Je pravda, že lidé rádi slyší i angličtinu, ale nedokáží se pak s písničkami ztotožnit tolik, než když jim rozumí. Jinak se člověk na Slovensku nedá oslovit, slovenština tam musí být. Já s tím bojuji, učím se v tom jazyku tvořit, protože není stvořený pro r´n´b nebo černou muziku. Mám před sebou hodně práce, abych to vytříbila a vychytala chybičky a naučila se se slovenštinou pracovat tak, aby to neznělo trapně.

Kdy jste se potkala s producenty z B3?
To oni mě objevili, produkovali první album, rok a půl jsme dělali jingly pro jedno rádio, občas jsme společně koncertovali, nejvíc ale tak pětkrát do roka, a dodnes spolupracujeme.

A co spolupráce s někým jiným?
Je strašná spousta lidí, kteří by se mnou dělat chtěli, ale to nejde z časových i jiných důvodů. Naštěstí si teď mohu vybírat, i když před první deskou to bylo úplně naopak. Lidé mě nevnímali, bylo to období ticha a temna, dost možná před bouřkou. Ale teď je to šílenství a nestíhám se divit, co všechno se kolem mě děje. Ani nevím, kdy to začalo. Snad někdy minulý rok, kdy mě díky spolupráci s hiphopery začalo mě registrovat víc lidí.

Jak tento stres zvládáte?
Zvykla jsem si. Jsem vděčná za šanci, že mohu dělat, co mě baví a mohu se tím i živit. A dokonce to lidi ocení a líbí se jim to. Bylo by pokrytecké a nefér si stěžovat.

Kdy se vydáte na turné?
Něco se rýsuje, ale ještě vůbec nevíme, jak to bude vypadat. Zatím je v plánu jen Slovensko, uvidíme, jak se moje hudba chytí u vás. Já nejsem člověk, který by se někam tlačil. Prostě počkám, jestli se tu najdou lidi, kteří s radostí přijdou na koncert, ale to ukáže až čas.

Co byste dělala, kdybyste nezpívala?
Jsem strašně líný člověk, takže neumím odhadnout, kde bych se našla. Možná bych dostudovala herectví, to jsem i začala studovat. Ale kvůli zpěvu jsem školu ukončila po prvním ročníku.

A máte už nějakou hereckou zkušenost?
Hrála jsem v loutkovém divadle v Bánské Bystrici v úžasném představení pod vedením režiséra Mariána Pecka. Měla jsem původně hrát velkou roli, ale necítila jsem se na to. Byla to první zkušenost, ještě k tomu v prváku na škole, tak jsem se s režisérem domluvila a nakonec jsem jen zpívala a měla pár "štěků".

Chtěla by ses někdy k herectví vrátit?
Ano, ale jen do divadla. Film ne, nedívám se na sebe ráda (smích). Leda že by to byla nabídka, která se neodmítá, třeba kdyby mi zavolal někdo od vás z Čech...

Kdo třeba?
Jan Svěrák, Miloš Forman, Jiří Menzel.

Jakou posloucháš muziku?
Hlavně černou, ale nebráním se ničemu. Propadla jsem třeba Jamiroquai, nebo Moloko. Líbí se mi třeba i Groove Armada, nejsem nijak žánrově omezená. Zase to ale není tak, že bych si doma pustila album. Z českých umělců si moc vážím Anety Langerové, já totiž oceňuji ty, kteří mají ten "dar". To je něco jako u nás Zuzka Smatanová. A samozřejmě ještě Monkey Business a Gulo Čar.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Momentka z letošního ročníku maďarského festivalu Sziget (10. srpna 2017)
Na Glastonbury východu to páchne elektronikou a voní svobodou

Budapešť (Od našeho zpravodaje) Festival Sziget oslavil své pětadvacáté narozeniny se 450 tisíci návštěvníky z více než stovky zemí světa včetně třeba vzdálené Austrálie. Jedna z největších...  celý článek

Robbie Williams (Letiště Letňany, Praha, 19. srpna 2017)
RECENZE: Robbie Williams stále boduje v popové těžké váze

Sobotní koncert Robbieho Williamse na pražském Letišti Letňany byl ukázkovou popovou show ze staré školy. Hvězdný britský zpěvák skutečně zpíval, kapela hrála...  celý článek

Mig 21
Jen na Okoři se mohlo stát, že se Macháček ráno probudil vedle Hapky

Pro koho by bylo sobotní vystoupení Robbieho Williamse v pražských Letňanech příliš masovou akcí, nebo by se chtěl naopak před večerním koncertem hudebně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.