Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ti, kteří šli proti proudu

  0:33aktualizováno  0:33
Protipól socialistické tvorby na přelomu padesátých a šedesátých let ukazuje retrospektiva významné umělecké skupiny Máj 57.

Jiří Martin: Fikus, 1950 - Jiří Martin: Fikus, 1950 | foto: repro z katalogu výstavy

Byl pozdní květen - poslední máj, když v roce 1957 začala v prostorách Obecního domu první souborná expozice českého moderního umění po roce 1948 pod názvem Mladé umění. Za touto - vůči oficiálním tendencím vzdorovitou - výstavou stála skupina výtvarníků, která s diktátem socialistického realismu nesouhlasila.

Jejím cílem byla naopak umělecká svoboda projevu a snaha navázat na české i světové moderní proudy. Svůj název odvodili od chvíle, kdy poprvé vystoupili na veřejnosti - tedy Máj 57. Mimo jiné i díky náhodě, když tehdejší prezident Antonín Zápotocký prohlásil, že mu jejich přehlídka nevadí, byla činnost nové skupiny povolena.

Šumný salon
Letos uplynulo padesát let od jejího vzniku a při této příležitosti se v Císařské konírně na Pražském hradě koná vůbec první retrospektiva skupiny Máj 57. Expozice poukazuje na její vliv na české výtvarné umění a přibližuje její důležité peripetie od první výstavy až do páté v roce 1964, kdy nastalo relativní politické i kulturní uvolnění.

Představeno je na sedmdesát obrazů a plastik autorů, kteří tvořili hlavní jádro skupiny, například Vlastimila Beneše, Jiřího Balcara, Andreje Bělocvětova či Libora Fáry. Vezmeme-li v potaz, že jen na premiérové přehlídce v roce 1957 bylo vystaveno více než dvakrát tolik děl, zdá se současný výběr poměrně skromný. Na druhou stranu je zde zachována tehdejší salonní atmosféra - obrazy visí podél stěn a prostor uprostřed vyplňují sochy.

V první chvíli však může být návštěvník zmatený - díla totiž nejsou chronologicky vystavena postupně kolem dokola jízdárny, jak by mohl očekávat, ale jen jednosměrně od padesátých do šedesátých let v přímé linii od vchodu až k protější zdi. Původní plakáty ke čtyřem hlavním výstavám skupiny Máj 57 pak doplňují informace o okolnostech jednotlivých přehlídek.

Instalaci navrhl herec Divadla Sklep a spoluautor televizního cyklu Šumná města architekt David Vávra, který se narodil právě v roce vzniku skupiny.

Silná léta padesátá
Pokud jde o výběr děl, autorka výstavy Adriana Primusová se soustředila především na představení skupiny, nikoli na jednotlivé oslavy více než třicítky autorů, kteří kdy pod její hlavičkou vystavovali. Každý z umělců má na přehlídce zastoupení právě z té doby, kdy ve skupině působil. A protože Máj 57 měl hlavní význam koncem padesátých let, je zde důraz kladen i na často málo známé a pozapomenuté práce právě z té doby včetně rané tvorby dnes proslulých výtvarníků.

Ačkoli už nyní podle autorky není možné zcela rekonstruovat podobu tehdejších výstav, snažila se některá významná díla z těchto expozic vyhledat anebo alespoň vystavit práce typově podobné. Díky nejpočetnějšímu zastoupení si může návštěvník udělat nejlépe představu právě o první výstavě skupiny v Obecním domě.

K vidění zde tenkrát byla například plastika Nohy Stanislava Podhrázského z roku 1948, která zaujme hned v úvodu současné výstavy, dále Milenci Miloslava Hájka z roku 1957, Hlava od Vlastimila Beneše z roku 1955 nebo portrét Josefa Sudka z let 1952-53 od Andreje Bělocvětova.

Podle fotografie Emily Medkové z tehdejší výstavy vyhledala autorka také čtyři obrazy Zbyňka Sekala, mezi nimiž je i jeho uhrančivý Autoportrét z roku 1956, klíčové dílo v umělcově tvorbě. Druhou a komornější přehlídku skupiny v roce 1958 reprezentuje například Spící akt (Ležící akt - Ruth) Roberta Piesena z roku 1958, čtvrtou výstavu skupiny v Poděbradech v roce 1961, která byla uzavřena jen po pár dnech, Portrét (Modrý obraz) Ladislava Dydka z roku 1960.

V posledním období Máje po roce 1960 se celkově proměnil jeho výtvarný výraz k abstrakci a informelu a jádro skupiny se rozrostlo o nové členy. Mezi nimi byl například Theodor Pištěk, Vavro Oravec či Jan a Eva Švankmajerovi, jejichž díla z té doby nechybějí v závěru přehlídky.

Výstava tak celistvě přibližuje několikaleté období vzdoru, různorodost výtvarných tendencí skupiny a její programovou otevřenost a zároveň nechává na divákovi, aby si v představených dílech nacházel vlastní souvislosti.

Skupina Máj 57
Císařská konírna Pražského hradu, kurátorka Adriana Primusová. Výstava trvá do 15. prosince, plné vstupné 120, snížené 60 korun, www.kulturanahrade.cz
Hodnocení MF DNES: 70%





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Z výstavy Salvador Dalí ve Valašském Meziříčí
OBRAZEM: Božskou komedii podle Dalího představuje Valašské Meziříčí

Muzejní a galerijní centrum ve Valašském Meziříčí v létě zaplnily grafiky Salvadora Dalího. Včetně Božské komedie, která vznikla na motivy známého příběhu od...  celý článek

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.