Čtenář si mohl i dosud vybírat až přebírat: od napínavého příběhu osudem spřízněného Oty Rambouska (vlastně první ze série "Mašíneárií"), který v Česku vyšel na začátku devadesátých let, až po poslední obsáhlé románové zpracování českoamerického spisovatele Jana Nováka, na němž autor pracoval několik let.
Zdálo by se, že téma je vyčerpáno. Dá se k němu ještě něco dodat? Kniha Barbary Masin dokazuje, že ano. Našla řadu dosud neznámých dokumentů, pracovala evidentně trpělivě nejen v českých, ale i německých archivech.
Kniha je díky tomu objevná, zdá se být prozatím i nejpřesnější. Obsahuje přehled osobností, použité literatury a jiných dokumentů, poměrně podrobný poznámkový aparát a seznam zkratek, což vše nebývá u literatury faktu v Česku vždy pravidlem. I fotopříloha je mimořádně bohatá.
A co víc: příběh neztratil nic ze své napínavosti, všechny klíčové okamžiky – jako přestřelka na stanici Uckro či dramatické skrývání se v obklíčení východoněmeckých ozbrojenců – zůstaly. "Příběh otce je thriller," říkala Barbara Masin, když knihu představovala českým a slovenským čtenářům.
Měla pravdu a také to dokázala. Na rozdíl od ostatních autorů navíc využila toho, co ostatní jednoduše nemohli – totiž osobních vzpomínek na otcovo postupné "rozpomínání", jeho osobní pohled a současně i pohled vlastní – o generaci posunutý.
Jenže výhodná blízkost jednomu z hrdinů příběhu se pochopitelně stává i nevýhodou – nechybí odstup v některých situacích? A nový motiv knihy, o němž prý Mašínové dosud nemluvili, totiž že na Západ přinesli zpravodajskou informaci o ochotě některých československých vojáků přidat se k Američanům v budoucí válce, není příliš srozumitelný.
Na druhé straně i tato "mimopříběhová" informace není bez zajímavosti: ukazuje, nakolik byla tehdejší doba vymknuta z kloubů. Málokdo si dnes dovede představit, že tehdy skutečně hrozila třetí světová válka a mnozí s ní reálně počítali. To je součást optiky, kterou mašínovský příběh musíme zaměřovat.
Stejně tak za pozornost stojí i texty služební přísahy příslušníka SNB a milicionáře v příloze knihy. Tedy slova, kterými se příslušníci tehdejších ozbrojených složek zavazovali sloužit komunistickému režimu. Těmito slovy přísahal i jeden z těch, kvůli jehož nemilosrdnému zabití získal příběh Mašínů tolik kontroverzní rozměr. Autorka je nechává bez komentáře.
Kniha Barbary Masin je autentická někdy až příliš. Nevyhýbá se ani vztahu otce Josefa Mašína k jeho dávnému spolužákovi a prezidentu Václavu Havlovi, ačkoli může Mašínům přinést nejspíš další nepřátele (jako by těch stávajících nebylo málo).
Český čtenář není nejspíš na takovou přímost zvyklý. Ovšem je otázka, zda označit bývalého prezidenta za parchanta (jak ho ohodnotil Josef Mašín ve svém americkém domově po pádu komunismu a jak ho cituje v knize dcera) není přece jen silná káva. Kdo k tomu však podotkne, že celý mašínovský příběh přece není pro útlocitné, bude mít nejspíš pravdu.
Proto je třeba připomenout i to, co se logicky v patřičném rozsahu do knihy nedostalo a co se nemohlo dostat ani do zmiňovaných děl Rambouska či Nováka. Všichni jmenovaní autoři totiž stejně jako Barbara Masin vycházeli především z vyprávění a osudů hlavních protagonistů – bratří Mašínů a Milana Paumera.
Samozřejmě, oni byli vítězové, ale do historie patří i ti další: spolupracovníci Mašínů jako Hradec, Janata, Švéda, ale i poražení – kdo byli ve skutečnosti lidé na té druhé, bohužel špatné straně barikády, kteří zemřeli nebo byli zraněni?
Odkaz aneb Pravdivý příběh bratří Mašínů je výborná knížka pro každého, kdo se zajímá o moderní české dějiny. Nové informace tam najde i nejpečlivější čtenář mašínovské literatury. Ačkoli kniha stále není a nemůže být vyčerpávající, je dostatečně nová a zajímavá.
