Henry David Thoreau

Henry David Thoreau

I filozofové mají dny, kdy se jim ideály vymknou z rukou

  • 3
Nejlepší vláda je taková, která vládne co nejméně. Myslím, že bychom měli být v první řadě lidmi a teprve poté občany státu. Spíše než úctu k zákonům je nutné získat úctu ke spravedlnosti. Jediná povinnost, již mám právo vykonávat, je činit vždy to, co považuji za správné.

Občanská neposlušnost

To jsou některé z tezí amerického myslitele Henryho Davida Thoreaua (1817-1862), které napsal do svého eseje Občanská neposlušnost. Spolu s dalšími pěti je součástí stejnojmenného výboru, který vyšel v novém českém překladu s obsáhlým komentářem Jana Hokeše.

Thoreauovy myšlenky si ve 20. století přivlastňoval kdekdo: socialisté, liberálové, marxisté, ekologové i anarchisté. Ve skutečnosti alespoň některé jeho teze naplnil činy Mahátma Gándhí, který právě v eseji Občanská neposlušnost nalezl potvrzení svých ideálů, či Martin Luther King.

V jádru ovšem byl Thoreau především ryzí individualista, který dospěl k přesvědčení, že ideálem je život v přírodě, který osobně naplnil a popsal v díle Walden aneb Život v lesích.

Na druhé straně se ani Thoreau nevyhnul situacím, které potkaly řadu filozofů a (r)evolucionářů. Totiž faktu, že ne všechny myšlenky působí věrohodně v kontextu života jejich nositele.

Jak upozorňuje Jan Hokeš, Thoreau například několik let odmítal takzvanou daň z hlavy, kterou předepisoval stát Massachusetts. Když ho za neplacení odvedli do vězení, pobyl v něm pouhý den - dluh za něj vyrovnala neznámá osoba. K Thoreauově cti budiž připočteno, že se propuštění z vězení bránil, jistý stín na jeho odmítnutí podpory státu ovšem nemizí.

Základní esej Občanská neposlušnost v knize doplňují další jeho významné práce, dva texty na obranu kontroverzního odpůrce otrokářství Johna Browna či základní výklad autorovy osobní filozofie Život bez zásad.