The Fall: velký vliv, málo slávy

V pražském Paláci Akropolis v úterý 19. února zahrají britští The Fall, jedna z nejslavnějších postpunkových kapel přelomu osmé a deváté dekády minulého století. Mají hrát skladby ze své zatím poslední, loňské desky The Unutterable. Skupina poprvé zahrála v dubnu 1977 v jednom manchesterském squatu a hned dalším vystoupením podpořila spolu s punkovými tahouny Buzzcocks kampaň Rock proti rasismu.

Soubor vedený zpěvákem Markem E. Smithem - mužem, který jen zřídkakdy propadá pokušení oslavovat krásy života - se však nikdy nenechal zavřít do škatulky. Ani do té (post)punkové. The Fall po svém procházeli škálou stylů - od punku přes rockabilly až k alternativnímu rocku; k jejich odkazu se stále hlásí například mnohem slavnější Sonic Youth a Happy Mondays, ale i nové ostrovní hvězdy The Strokes.

The Fall dosud vychrlili třicítku desek, protože často vydávají koncertní záznamy. Jaké je poznávací znamení jejich tvorby? Nemelodicky roztřesené kytary, nervózní rytmus, napůl zpívaný a napůl mluvený Smithův projev, ale přitom stále ještě jde víc o písničky než o dobrodružné experimenty.

Předskupinou dnes večer budou pražští Point. Těch si již na britském Radiu One všiml legendární John Peel - nedávno pustil do éteru píseň z jejich loňského debutu Aquila Bert. Kapelník Jan Krejča považuje večerní koncert za jeden z vrcholů kariéry. "Je přece velký zážitek hrát s kapelou, kterou posloucháš rád," říká zpěvák o The Fall a chválí už jejich nahrávku z John Peel Session z roku 1978 jako "čirou esenci kultivovaného hulvátství".

Mark E. Smith, zpěvák a frontman skupiny The Fall.