Jistě, takové čerstvě narozené dítě chválí každý hudebník či skladatel, pětačtyřicetiletého Smithe nevyjímaje. Na druhou stranu třinácté studiové album The Cure má všechny předpoklady pro to, aby se stalo jednou z hudebních událostí roku.
Deska výtečně balancuje na rozhraní prchavých zvukových mlžin, břitkých kytarových výpadů a typických cureovských plaček. Nové album The Cure je rockově klasické i moderní v důrazu na "špinavý" živý zvuk, který pomáhal spoluvytvářet americký producent Ross Robinson.
Ten asistoval u divokých desek mnohem mladších kapel Limp Bizkit, Slipknot nebo At The Drive-In a líbí se mu také česká formace Sunshine. Robinson přiměl The Cure, aby rockově přitvrdili a hráli ve studiu jako koncertní kapela.
Deska tak dostala patinu poctivé rukodělné práce. "Vše je natočeno živě včetně mého zpěvu," potvrdil Smith, který si otextoval všech dvanáct písní, pod muziku se podepsali všichni současní členové The Cure.
Desku, která si už vysloužila pochvalu od amerického magazínu Rolling Stone ("Album je nejlepší od titulu Disintegration..."), budou The Cure koncertně přehrávat v Americe i Evropě. Nedávno se objevili třeba na německém festivalu Hurricane.
Pořadatelé zrušeného českého Planet Festivalu je chtěli pozvat do Tábora, o eventuálním domácím koncertu The Cure zatím neexistují žádné zprávy. V Praze The Cure vystoupili poprvé v roce 1990, kdy měli za sebou legendární alba včetně Pornography nebo Disintegration.
Další návštěva proběhla o šest let později, kdy skupina vydala rozpačitě přijatý titul Wild Mood Swings. Na třetí vystoupení v roce 1998 si kapela zajela do Brna na festival Sun. Zatím poslední koncert proběhl v Praze před čtyřmi lety, kdy kapela propagovala svou předposlední desku Bloodflowers.
V Česku mají The Cure již od dob totality silné fanouškovské zázemí, které lze přirovnat ke kultu Depeche Mode. V roce 2006 bude skupina kolem Roberta Smithe na hudební scéně třicet let.
