Kapela The Chancers

Kapela The Chancers | foto: Nina B

Spousta dnešních dvacetiletých si cédéčko už nikdy nekoupila

  • 18
Deska Trigger Warning česko-britské kapely The Chancers vyjde v pátek, a to pouze digitálně a na vinylu. Skupina na ní spolupracovala s uznávaným producentem Edem Romem. „Ed okamžitě věděl, jakou máme představu a jak očekáváme, že bude nahrávka znít,“ říká britský zpěvák kapely Simon Francis.

Proč jste se rozhodli vydat album jen digitálně a na vinylu?
Jedním z důvodů byl fakt, že prodeje fyzických nosičů klesají. Učím angličtinu, mým studentům je asi dvacet let a spousta z nich si cédéčko nikdy nekoupila. Oproti tomu vinyly se vracejí a je to logické. Všechno stahujeme, a když chcete mít v ruce kus umění, i když třeba nemáte gramofon, tak vinyl je pěkný suvenýr.

Deska Trigger Warning zní relativně syrově, nepřeprodukovaně. Takový byl záměr?
Ano, to je pro Edovu produkci typické. Jednou mi vysvětloval, jak to dělá. Umí si pohrát s mikrofony a s technikou tak, aby dostal starý zvuk jako ze 60. let.

Album je žánrově pestřejší, ale navzdory rozšířenému přesvědčení The Chancers vůbec nehrají ska. Kam vás můžeme zařadit?
Styl, kterému se říká 2tone, vznikl koncem 70. let v Anglii. Navazoval na punk, jeho základy se dají najít třeba u kapely The Clash, která trochu experimentovala s reggae. Jerry Dammers z The Specials to posunul ještě dál. Rozhodl se s punkem spojit rychlý rytmus ska, což dávalo z hudebního hlediska větší smysl než u dost pomalého reggae.

Takže 2tone má více rokenrolových bicích, původně tam bylo méně dechů a více kláves a kytarových sól až ve stylu rockabilly.

A taky jde o přístup, protože podobně jako v punku se tu řeší rasismus, sociální otázky jako nezaměstnanost, v té době byla třeba velkým tématem studená válka. V původním ska se politika taky trochu řešila, ale bylo to velmi optimistické. Spousta písní oslavovala dosažení nezávislosti Jamajky na britském impériu. No a my navíc nehrajeme „čisté“ 2tone.

Kromě hudebních pódií vás lidé mohli zahlédnout v seriálu ČT Čtvrtá hvězda, kde jste ztvárnil fotbalového fanouška. Jste fanoušek?
Když mi bylo asi deset, tak jsem byl fotbalem posedlý a býval jsem vážně naštvaný, když Anglie prohrála. Jenže moje rodina se dost stěhovala, tak jsem si nikdy nevytvořil pouto k jednomu týmu. Takže když jdu s přáteli na zápas Bohemians, je to fajn. Ale jestli zvítězí, nebo prohrajou? Abych byl upřímný, vlastně mi to je úplně jedno.