Slibný start
První ročník Pohody se uskutečnil v roce 1997 na místním Městském stadionu a přišlo se na něj podívat 1500 lidí. Od druhého probíhá každý rok v Areálu pod Sokolicami a na přilehlém výstavišti nedaleko centra města a návštěvníků každoročně přibývá. Stejně tomu bylo letos - v pátek i v sobotu sledovalo vystupující vždy více než pětadvacet tisíc lidí.
Páteční program otevřelo vystoupení českého Slunečního orchestru na Kofola stage, jedné ze šesti scén umístěných v prostorách výstaviště. Sedmá a zároveň hlavní scéna stála opodál na fotbalovém hřišti a muselo se na ni přecházet poměrně úzkou cestou, která často návaly přecházejících hudebních fanoušků nezvládala.
Slibně začal program na hlavním pódiu. Slovenské skupiny Horkýže slíže a Zóna A přilákaly tisíce fanoušků, kteří se v obou případech nenechali dlouho pobízet k tanci. V té chvíli byl sedmý ročník dobře nastartovaný, navíc ty největší lahůdky zahajovacího dne měly teprve přijít.
Na čekané
Zóna A dohrála v půl sedmé, následovat měla hodinová přestavba jeviště pro hvězdy festivalu: The Cardigans. Nikdo v tu chvíli netušil, že se hlavní scéna odmlčí na více než tři hodiny! Členové švédské kapely, jež nedávno vydala desku Long Gone Before Daylight, měli přijít na pódium hned po svém příjezdu do Trenčína. "The Cardigans nabírali zpoždění cestou. Nejprve přijeli na jiné trajektové přístaviště, špatnou cestou se později vydali i k česko-slovenskému přechodu," řekla Alexandra Popovičová z organizačního štábu festivalu. Jako důvod zpoždění byla nejprve uváděna nehoda v Německu, což Popovičová vyvrátila: "Když kapela projížděla českou Vysočinou, prasklo autobusu zadní okno. Technici ho zalepili a Cardigans pokračovali dál."
Hlavní scénu mezitím zvukaři po mobilní domluvě se švédskými kolegy směřujícími do Trenčína alespoň částečně upravili pro potřeby skupiny a fanouškům nezbylo než čekat nebo odejít k jinému pódiu. Hodně z nich později organizátorům vyčítalo, že některou z kapel nepožádali, aby vystoupila namísto dlouhé přestávky. "To nebylo technicky možné, protože část aparatury už byla vyměněna. A podmínkou The Cardigans bylo přijet a hned začít hrát," reagovala Alexandra Popovičová.
Dlouhý a problematický přesun se podepsal na výkonu skupiny (únava byla zvláště patrná na zpěvačce Nině Perssonové), dlouhé čekání odradilo i diváky od větší spontánní reakce. Vystoupení The Cardigans bylo chladné a bez emocí, stejně jako třpyt křišťálových lustrů umístěných nad pódiem do otevřené přírody. Kapela se omluvila za zpoždění, zahrála desítku písní převážně z nové desky a pak se vrátila do autobusu, aby pokračovala v cestě na vystoupení do Švýcarska. Zklamání bylo znát u řady fanoušků, jejichž část se vzdálila ještě před přídavkem.
Náladu páteční noci měly zvrátit skupiny Bez ladu a skladu a Mig 21, závěrečné vystoupení The Ecstasy of Saint Theresa bylo již předtím přesunuto na sousední scénu. Texty skupiny Bez ladu a skladu znali prakticky všichni návštěvníci ze Slovenska i početná část fanoušků z Česka, a tak se rej před hlavní scénou opět začínal rozbíhat. Ovšem ne na dlouho - před vystoupením české kapely Mig 21 vypadl na hodinu proud, většina lidí odešla a vzhledem k pozdní hodině byl koncert Migů zrušen. Páteční večer končil s pocitem rozčarování a ne příliš dobré nálady do nadcházející dne.
Pohodová sobota
Sobota na Pohodě byla jiná. Nesla se ve znamení vstřícných návštěvníků tančících od časného odpoledne až do nočních hodin, skvělých výkonů na hlavní scéně i - na rozdíl od předcházejících ročníků - dobrého počasí. Kapely Čechomor, Tata bojs, Kosheen i Hooverphonic sklízely dlouhé ovace publika. Však také obě hvězdy druhého dne, Kosheen a Hooverphonic, předvedly na rozdíl od Cardigans doslova hudební smršť, na kterou diváci reagovali poskakováním, potleskem i reakcí na jakýkoli impulz z pódia.
A tak si návštěvníci, kteří se v neděli brzy ráno trousili po závěrečném bonbonku v podobě vystoupení ryze ženské kubánské kapely Havana open, mohli říci, že alespoň druhý den svému názvu festival dostál.
 Švédská kapela The Cardigans. |
