Textař na volné noze, jehož tvorbu můžete znát nejen z písniček, ale i z představení Vyhazovači Divadla Radka Brzobohatého, televizních spotů a reklam. Je třeba autorem textu skladby Sníh v ulicích, která zněla v seriálu Ulice na Nově.
Vystudoval přitom DAMU, obor režie-dramaturgie. Ve svém životopise uvádí, že vysokou školu absolvoval vlastní muzikálovou adaptací Saroyanova Tracyho tygra. Jeho diplomová práce nesla název „Proč jsem se chtěl stát divadelním režisérem a proč jsem se jím nakonec nestal“... Proč?
„Souviselo to s dobovou proměnou. Když jsem nastoupil na DAMU, psalo se 1. září 1989. Všechno se pak změnilo. Navíc mě divadlo začalo bavit v době, kdy jsem chodil na gympl. Pocházím z malého města, a moje představy tak byly dost zkreslené - jediné, co jsem znal, byla povinná, pravidelná představení takového toho rodinného typu. V Olomouci, kde jsem studoval češtinu, jsem pak začal dělat statistu v opeře, abych si vydělal nějaké peníze. A zjistil jsem, že ten obor je o něčem jiném, než jsem si myslel. Nebavil mě systém, kterým to tam celé fungovalo,“ vysvětluje Roreček. Pochází z Hranic na Moravě, dnes žije v Praze.
„Navíc jsem se tehdy rozhádal s celým svým hereckým ročníkem, oni všichni odešli do Ústí a já jsem osiřel. Potřeboval jsem pak sehnat nějakou režii v profesionálním divadle, abych školu dodělal. A protože jsem byl tak nějak pitomě hrdej, tak jsem se naštval a ze dne na den se potom rozhodl, že ze mě bude právník, a nastoupil do třetice na právnickou fakultu,“ pokračuje ve vyprávění. Jeho životní kotrmelce tím neskončily.
Přičichl totiž navíc i k reklamě a došlo mu, že práva už nepotřebuje. Bavilo ho vymýšlet obchodní heslovité spoty a prodejní texty na letáky. Nutno říci, že jeho reklamní práce nepostrádá vtip. „Být věrný bude snadné! Pokud si správně vyberete komu...“ stojí například na jednom letáku. Nebo: „Auto je pouze obal pro dokonalé rádio.“ Reklama na nejmenované rádio zase hlásá: „Umíme líbat ušima.“ Z textaře se postupem času stal kreativní ředitel a po další době si Tomáš Roreček založil vlastní reklamní agenturu.
A začal také psát texty k hudbě, nejvíc asi pro Chinaski, větší proslulost mu pak přinesla spolupráce s Richardem Krajčem a kapelou Kryštof. Loni se dal dohromady s kapelou Ready Kirken, která „vyhodila“ svého frontmana Michala Hrůzu. „Oslovil jsem je sám, líbilo se mi, co ti kluci udělali. Hrozně riskovali a já si říkal, že jim asi jde o něco důležitého,“ říká Roreček.
Paradoxně jeho práce pro „Kirkeny“ patří ke slabším místům jeho tvorby. U některých skladeb texty vytvářejí dojem, že jde o pouhá popisná slova bez hlubšího smyslu a významu. Naopak k jeho mistrovským kouskům patří třeba poslední hity Kryštofů Atentát a Iluze. Pod nimi je Roreček podepsaný jako spoluautor.
„S Richardem byla ta spolupráce postavená úplně jinak. Cítil jsem se v pozici někoho, kdo je jakoby zvenku. Kdežto s Ready Kirken mám doopravdy pocit, že jsem součást kapely. Ty věci nevznikají tak, že plním nějakou zakázku. Je to společná tvorba,“ říká Roreček. A dodává, že jeho největším přáním je teď potkat svého vlastního Petra Hapku.
