K tomuto dílu se ostatně hlásí i nový opus, jenž měl nedávno světovou premiéru v londýnském Tricycle Theatre. Opera se jmenuje Manifest Destiny a nastoluje nejen problém sebevražedných útoků, ale také ponižování zajatých extremistů v amerických věznicích.
Hudbu zkomponoval britský skladatel Keith Burnstein na libreto dramatika Dica Edwardse. Nápad se podle Burnsteina zrodil před dvěma lety.
"Tehdy Al-Kajda udeřila v Keni. Poté se v tisku objevily fotografie zotročených zajatců na americké základně Guantánamo. Rozhodl jsem se o tom napsat operu. Díky ní mohu analyzovat zkušenost těch, kteří si přejí zabíjet a jsou ochotni být usmrceni, podívat se na svět jejich očima," napsal v listu Guardian skladatel, k jehož dřívějším opusům patří mimo jiné Missa Brevis k 900. výročí katedrály v Norwichi.
První představení nové opery Burnstein věnoval Komisi pro lidská práva na Guantánamu, kterou založila a vede slavná filmová herečka Vanessa Redgraveová.
V opeře Manifest Destiny, která dostala aktuální rozměr po nedávném zveřejnění televizních záběrů z americké věznice Abú Ghrajb v Iráku, vystupují mimo jiné komické figurky fiktivní americké prezidentky, která je sváděna ředitelem CIA, symbolem zkorumpované moci.
Vlastní děj připomíná klasické operní příběhy o konfliktu lásky a povinnosti na politicko-historickém pozadí. Palestinská spisovatelka Leila opustí svého přítele, židovského skladatele, aby se připojila k Al-Kajdě a obětovala se při sebevražedném útoku.
Zradí ji však muslim Mohamed, který ji rovněž miluje a nechce, aby zahynula. Leila je zatčena Američany a uvězněna na Guantánamu. Mohamed se nabídne Američanům jako dvojitý agent, ale ti ho začnou tvrdě vyslýchat a mučit.
Pak ho pošlou rovněž na Guantánamo, kde Mohamed zjistí, že Leila zemřela. Ale ještě předtím tajně napsala libreto s názvem Manifest Destiny - jako připomínka politické koncepce amerického Kongresu ze začátku 19. století, která měla ospravedlnit zabírání indiánských teritorií.
Leilin text, který líčí mírovou budoucnost, Mohamed zanese Danielovi jako výraz smíření mezi Palestinci a Židy. Opera končí Danielovým rozhodnutím libreto zhudebnit.
Zatímco opera Manifest Destiny líčí osudy anonymních vymyšlených postav, hrdinou dalšího opusu, který by za nějaký čas měl spatřit světlo jeviště, bude skutečná postava, spojovaná s teroristickými útoky. Anglická národní opera, po Královské opeře Covent Garden druhý největší britský operní dům, si totiž objednala tanečně-hudební produkci o životě libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.
Premiéra je podle agentury Reuters naplánována na rok 2006 a kromě skupiny Asian Dub Foundation se na ní má podílet i operní sbor. Jeho členky dostanou nevšední úkol: budou představovat pověstnou suitu ženských bodyguardů, která střeží Kaddáfího.
