Zájemci mohou téma pojmout libovolně, například vytvořit obraz, koláž či plastiku, napsat esej nebo připravit pohybové a hudební představení.
Na druhou polovinu roku organizace připravuje multimediální výstavu, vydání katalogu s texty a dvě diskuse u kulatého stolu. "Oslovujeme studenty umění i známější umělce, ale třeba i středoškoláky, protože to chceme udělat opravdu co nejširší," říká Alena Králíková z Gender Studies.
Chce pozvat i hosty ze zahraničí, kteří by přinesli jiné pohledy na věc. Muže v celém projektu podle ní bohužel zatím zastupuje pouze jeden fotograf. Účastníci projektu mohou návrhy na zpracování tématu posílat do 15. května.
Organizátoři zájemcům nabízejí třeba takovéto tematické okruhy: cykličnost s vazbou na ženské tělo, vztah náboženství k cykličnosti života ženy, menstruace a ženská identita, rozdílné ženy z různých kultur a jejich vnímání ženství a svého těla, česká historie používání hygienických potřeb (vložek, tamponů), ekonomický a ekologický aspekt.
Uměleckou cestou se podle Gender Studies dá zpracovat i řada ožehavých otázek s menstruací souvisejících. Do jaké míry jsou na menstruujících ženách závislá různá odvětví ekonomiky? Jaký ekologický dopad má používání hygienických potřeb na jedno použití? Kolik investují ženy do neviditelnosti menstruace (finančně, energeticky)? Jaké mohou mít alternativní možnosti?
Ve výtvarném umění není menstruace v současnosti příliš reflektována. Nicméně objevilo se alespoň několik projektů, které s tímto fenoménem pracují.
V roce 1999 vyvolala ve finále britské Turnerovy ceny šok instalace Tracey Eminové s názvem Moje postel, jejíž součástí byly i autorčiny kalhotky potřísněné menstruační krví.
Bez většího zájmu se naopak setkala místnost vytapetovaná vložkami, již před dvěma lety na Benátském bienále vystavila Priscilla Mongeová.
Z českých výtvarníků se menstruaci věnovali například Jiří Černický či Daniel Pešta. Vložky jsou také občas používány jako svérázný materiál pro díla, která však menstruační problematiku bezprostředně neodrážejí.
