Neskutečně cílevědomá nyní sedmačtyřicetiletá zpěvačka, která právě vydala album Detours, se koncem 80. let probojovala do doprovodného souboru Michaela Jacksona a podle tehdejšího (ještě Jacksonovým dalším životem nepoučeného) bulváru prý i do jeho postele.
Trvalo jí přes pět let a dvě dlouhá období těžkých depresí, než se z postu sboristky, pro ni potupného, probila v roce 1993 k prvnímu sólovému albu Tuesday Night Music Club se čtyřmi světovými hity.
Tisk tehdy naznačoval, že za úspěchem desky nestojí ani tak ona jako parta jejích přátel, špičkových losangeleských skladatelů a producentů, kteří víceméně všechno napsali a realizovali za ni.
Možná právě proto v následujících letech proslula urputnou snahou dokázat všem své schopnosti. Jejím minusem bylo i to, že se k sólové kariéře dostala až v jednatřiceti, v době, kdy mnozí muzikanti pomalu v showbyznysu končí.
Úspěchy a otřesy
Na vlastních nohou se jí většinou dařilo a některé desky, například album nazvané prostě Sheryl Crow (1996), patří ke zlatému fondu moderního písničkářství. Sheryl je na nich víc rockerka než písničkářka a je znát, že vyznává především tradiční rock, často inspirovaný Rolling Stones, Erikem Claptonem nebo Eagles.
V roce 2002 se pokusila svůj konzervativní sound vylepšit doprovodem elektronické rytmiky, aby se přizpůsobila módním tanečním trendům, ale její groovy zkazily několik docela vydařených písniček.
Začalo se mluvit o autorské krizi, která vyvrcholila v roce 2005 průměrným albem Wildflower. To, že se jí nedařilo, potvrzuje i fakt, že se původně hovořilo o dvojalbu, které nakonec zpěvačka redukovala jen na jednu desku.
To však byl teprve začátek zákrut, jimiž v průběhu následujících tří let stihla projít. V únoru 2006 u ní objevili první stadium rakoviny prsu a skoro současně přišel rozchod s Armstrongem.
Místo koncertního turné na propagaci Wildflower přišla úmorná, ale úspěšná léčba a u nervově labilní Sheryl i adaptace na nové životní podmínky. Zpěvačka adoptovala dítě a upnula se k němu.
Zní to až kýčovitě, ale životní otřesy přinesly Sheryl nové pořadí priorit. Muzika v něm naštěstí zůstala, ale jak se podle nového alba zdá, už bez předchozí snaživosti a ambicióznosti.
Její nejlepší deska
Stává se, že čím více je autor drcen životními osudy, tím více se mu umělecky daří. Nové album Detours (Objížďky) je potvrzením této teze. Nejlepší deska, kterou kdy natočila, má v sobě samozřejmě silnou inspiraci osobními událostmi posledních tří let.
Diamond Ring je sebekritickým rozborem rozpadu jejího vztahu s Armstrongem, zatímco husí kůži nahánějící Make It Go Away reflektuje pocity, s nimiž uléhala na operační stůl.
Zbytek desky má kupodivu pozitivní, radostnou náladu z toho, že přes všechno osamění je tu spousta těch, které máme rádi a kteří mají rádi nás. Z alba intuitivně sálá štěstí, že je o čem zpívat. Dokonce se poprvé v tak velké míře objevují aktuální témata a prolínají se s osobními prožitky.
Přirozeně mezi nimi nechybí válka v Iráku, tragédie v New Orleansu nebo rostoucí role a s ní i cena benzinu v moderní společnosti. Není to nic plakátově jednoduchého, spíš soucit, pochopení a skrytá radost, že se po všem, čím prošla, může takovými věcmi vůbec zabývat.
Deska se vydařila především po hudební stránce. Sheryl se znovu dala dohromady s producentem Billem Bottrellem, který s ní už dělal superúspěšný debut a kus druhé desky. Bottrell jí pomohl napsat několik výjimečně chytlavých melodií, které těží z její lásky k tradičním rockovým kořenům. Gasolinu dodal stonesovský riff, připomínající konec 60. let, jiným písním zase nádech gospelu nebo svérázného neworleanského rocku. Často nechal i elektronické smyčky rytmiky, ale nedovolil, aby trčely z doprovodu.
Muzika se přestala tlačit tam, kam nepatřila. Ve své podstatě je znovu dvacet let stará, ale aranžmá a sound ji dělá velmi moderní. Vznikl slušivý dres pro zpěvačku střední generace a s ním i první velký comeback
SHERYL CROW - Detours
CD 45:25 min., cena 299 korun.
Hodnocení MF DNES: 80%
