Shrnutí tří básnických sbírek do jednoho svazku s názvem Ten stolek je nízký! ukazuje "potomka dvou admirálů" a "člena Conan Society" jako básníka hotové poetiky.
Větší rozsah souboru se dá díky potěšení z četby zvládnout jedním tempem. Akceptuje-li čtenář textem kladený požadavek aktivní spolupráce, bude potěšen výrazovou a figurativní bohatostí, složitou metaforikou a provokující náznakovitostí.
Původní nesdělnost básní se postupně přetaví v bohaté možnosti výkladu – dokonce natolik, že občasná jednoduchá milostná básnička člověka skoro urazí.
Odlehčující odstup, prostředkovaný inteligentním humorem (Navrhuješ postavit zídku/ z fosilních zubů, jimiž jsem/ ozdobil stromeček), přidává k rovině nesnadného čtení zdánlivě neslučitelnou dimenzi.
Obavy, aby se brněnský amatérský přírodovědec do své imaginace příliš nezamotal, aby snahou o neotřelost slovních spojení nepřechytračil zamýšlené sdělení a vyhnul se rušivému opakování výrazných motivů (britské bitevní lodě), se snad v autorových budoucích pracích ukážou jako liché.
Fišmeisterův soubor lze postavit na roveň prozaickým 59 místům k sedění Vladimíra Pavloviče – obě knihy patří k tomu nejpozoruhodnějšímu, co ediční řada s původním názvem New Line přinesla.
