Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ten astronaut nahoře má Duran Duran rád

  1:00aktualizováno  1:00
Nažehlení manekýni, neslo se léta za nimi. A oni jen oponovali: "Ať vás ani nenapadne nazývat nás novými romantiky, naším vzorem jsou Roxy Music!" Čas dal britským Duran Duran za pravdu.

Zoceleni v umění přežít se stali kuriozitou: s pověstí módní kapely vytrvali na hudební scéně bezmála čtvrt století.

V první polovině 80. let byli hvězdami showbyznysu, průkopníky hudebního videa a jedním z mála britských souborů, který prorazil v zámoří, v té druhé vlastní karikaturou balancující nad propastí zapomnění a od 90. let - díky megahitu No Ordinery World - znovuobjevenou atrakcí.

Jako by nepřetržitě chytali druhou mízu. Nejenže právě vydali nové album Astronaut, ale navíc je, po sedmnácti letech, nahráli v původní sestavě.

Nejužší jádro, požitkářského zpěváka Simona Le Bona a zakladatele i šedou eminenci kapely, věčného fintila, jinak však výtečného klávesistu Nicka Rhodese, opět doplnili nijak příbuzensky spříznění a rockově založení Andy, John a Roger Taylorové.

Schopnost psát nápadité, propracované, ale přitom jednoduché písničky s dobře zapamatovatelným refrénem Duran Duran neztratili. Překročit vlastní stín se jim však nepodařilo. Ne vlastní vinou. Ta padá spíše na producenty Riche Harrisona a Dona Gilmorea, kteří v důsledku své stylové rozporuplnosti (Beyoncé, Linkin Park, Pearl Jam) oblékli jinak pestré album do zvukově uniformního průměru.

Ve srovnání s tím, jak k Duran Duran přistupoval dnes už zesnulý producent Nil Rodgers, jde o velký krok zpět a lze tvrdit, že i domácí znalci kapely jako Roman Holý či Michal Dvořák by si počínali citlivěji. A prostor k cizelování zde byl, neboť Astronaut je inteligentní a vkusný pop.

Duran Duran se oprostili od vrstvení elektronických efektů a vsadili na kytarové ornamenty. Přitom neztratili smysl pro humor - dialog s dívčími vokály ve skladbě Bedroom Toys si nezadá s nejvtipnějšími slovními hrátkami raných Human League.

Důslednější studiová práce navíc mohla skladby jako One Of Those Days nebo Still Breathing vybrousit v hudební klenoty - kdyby je někdo ošetřil alespoň tak jako poslední album George Michaela.

A tak, přestože si Duran Duran uchovali slušnou úroveň, nepůsobí příliš výrazně a místy i trochu nudí. Nicméně smlouva s velkou gramofirmou, novinkové album jako její logický důsledek i poslední beznadějně vyprodané turné svědčí o tom, že - jak kvintet nepřímo zmiňuje v úvodní hitovce (Reach Up For The) Sunrise - ten astronaut se svatozáří naslouchající jim někde tam nahoře je má rád.

Simon Le Bon, zpěvák skupiny Duran Duran, na koncertě.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mig 21
Jen na Okoři se mohlo stát, že se Macháček ráno probudil vedle Hapky

Pro koho by bylo sobotní vystoupení Robbieho Williamse v pražských Letňanech příliš masovou akcí, nebo by se chtěl naopak před večerním koncertem hudebně...  celý článek

Primavera Sound 2014: Arcade Fire
RECENZE: Arcade Fire v novince vsadili na retro, závěr trochu nudí

Přízeň, kterou si kanadská kapela Arcade Fire získá svou aktuální deskou u posluchačů, se asi bude lámat podle toho, jak kdo má, nebo nemá rád „osmdesátkový“...  celý článek

U2 na koncertu v Paříži 7. prosince 2015
Našli konečně U2 klíč k Trumpovi? Desky vydají i Starr nebo Plant

V polovině září vydá Ringo Starr novinku Give More Love, původně zamýšlenou jako coutnry album. Během podzimu se dočkáme i alba od Roberta Planta a před...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.