Také se dalo zůstat u domácího televizního titulu Waterloo, který se odehrává v předvečer titulní bitvy čili zcela bez akce, zato však s vynikajícím Napoleonem v podání Rudolfa Hrušínského. Nicméně hraje se to „pravé“, tedy filmařsky nejmohutnější Waterloo, které roku 1970 natočil v rozmáchlém ruském stylu Sergej Bondarčuk. Poprvé v angličtině, za italské peníze a s hollywoodským hercem Rodem Steigerem v roli Bonaparta, s Christopherem Plummerem jako vévodou Wellingtonem či s legendárním Orsonem Wellesem coby francouzským králem Ludvíkem XVIII.
Výpravná hodinová bitva se sedmnácti tisíci statistů včetně vojáků Rudé armády v dobových britských uniformách sice vstoupila do dějin kinematografie, ale u publika na svou dobu mimořádně nákladný snímek v podstatě propadl a ušetřil tak případné divácké Waterloo jinému slavnému režisérovi. Stejnou látku totiž v téže době chystal Stanley Kubrick, ovšem jeho producenti po neúspěchu Bondarčukova velkofilmu Kubrickův projekt zastavili.
