A to pěšmo, kočárem, na kole i na tradičním indiánském plavidle. Navštíví farmy, jezy, horská sedla, jakož i katedrály, tunely, pevnosti či trhy. Ochutná sendviče po irsku, kuře s kořenem ženšen na korejský způsob, pečené ryby a la Thor Heyerdahl a císařský trhanec s borůvkami, zalije to tu hutným pivem z bavorského mázu, tu pramenitou vodou ze studny svaté Brigitty. Vysvětlivky průvodců se sice slijí v jediné uspávací školení, zato člověk nemusí plácat komáry, léčit si úpal a žít z dovezených řízků.
Pouze Nova se sobotního virtuálního cestování neúčastní, nicméně činí totéž o všedních dopoledních, jak zdůraznil Vladimír Železný ve své televizní bibli Volejte ředitelikde vysvětloval programové změny Novy. Reptáte, milí diváci, že něco rušíme? Můžete si za to sami. Třeba Vabank sice milovali mladí, ale na to, jak málo jich je, byl moc drahý.
Kolotoč zase měli rádi staří, ale ve sledovanosti se taky nepřetrhli, tak ať si najdou něco nového. Člověk se až zastyděl, jak to své nezištné Nově kazí - musí přidat, aby jí pomohl. Ale do které skupiny se zařadit: k mladým, starým, večerním, ranním? Snad by měla Nova vždy vzkázat, kde zrovna potřebuje zatlačit.
Jurský park letních repríz, kde líně funí umělé zkameněliny lidových veselic od nováckého Ze šuplíku zábavy po V Praze bejvávalo blaze na ČT 1, má jedinou výhodu: ukazuje, že o nudě nerozhoduje datum výroby. V novém dílu Donutilovy talk show Na kus řeči doložili něžní veteráni Jan Pixa a Olga Čuříková, že vše už tu dávno bylo.
Kašírovaný žralok z Čelistí III, ač pozdějšího data než ten první Spielbergův, byl více viděn než tušen - a působil stokrát směšněji. A záznam koncertu skupiny Queen s Freddiem Mercurym na ČT 2, starý 20 let, byl přitom tím nejskutečnějším, nejživotnějším dotekem pravého zážitku, výbuchu energie, radosti, potu a souznění, zázrakem z docela jiné říše, než je umělý televizní svět vymydlených slavíků s náručí anekdot.
5. srpna 2002 10:00
