Knížku stejně jako booklet ilustrovala mladá výtvarnice Mariana Dvořáková. "Prošla jsem konkurzem a Radůza mi dala volnou ruku," uvedla malířka na dnešní tiskové konferenci. "Trvala jsem jen na tom, aby na titulní stránce byla Mourinka, Lojzík a koťátko. To bylo takové moje infantilní přání," dodala s úsměvem písničkářka.
Radůzina četba čtyř pohádek O Mourince a Lojzíkovi, O princi ze sousedního království, Jak pan král přemohl draka a vzal si paní královnu a O tureckém učenci a manikérce je proložena osmnácti novými písněmi, uvedena hudebním prologem a zakončena epilogem.
. Radůza lépe vypráví, než píšeČtěte recenzi knihy o Mourince a Lojzíkovi |
Sama Radůza se při natáčení doprovodila na klávesové nástroje, akordeon či flétnu, řada písní ovšem překvapí instrumentací pro Domažlickou dudáckou muziku. Ve dvou skladbách hraje zase Cimbálová muzika Stanislava Gabriela.
O zařazení pohádkových písniček do svého běžného koncertního repertoáru Radůza neuvažuje. "Jejich texty navazují na pohádkový děj a těžko bych vysvětlovala, proč třeba v Kristýnčině písni zpívám o karburátoru," řekla Radůza.
Stejně tak nevidí příliš nadějně, že by pokračovala v psaní pohádek či jiné literatury. "Nejsem epický typ, nemám v hlavě ´matematiku´, která spisovatelům umožňuje vystavět příběh. Tyto pohádky jsem psala spíš intuitivně, na začátku jsem nevěděla, jak dopadnou ani kolik budou mít postav," přiznala.
Svou budoucnost Radůza vidí i nadále v písničkářské tvorbě pro dospělé, nehodlá ani objíždět s dětským pohádkovým programem mateřské školy. "Mám doma jedno dítě, zanedlouho budu mít tři," naznačila nové těhotenství, tentokrát dokonce dvojnásobné, "a tak si od nich ráda odpočinu aspoň na pódiu."
