Čtyřiapadesátiletý autor napsal bezmála padesát děl, ale nestojí o jejich převedení do světových jazyků. "Jsou nepřeložitelné!" dušuje se. Není to však úplně pravda, osmatřicet z jeho divadelních kusů uvedla maďarská jeviště, zatímco letní festival v Pécsi chce napřesrok pro velký úspěch znovuzařadit jeho operetu, ve které se mluví chorvatsky, maďarsky i v češtině.
Pro děti vymýšlí loutky či televizní postavičky typu zlého skřítka Batlazara. Ženám věnoval svoji poslední sbírku ironických básní Slepice v žitě, pro muže píše erotické divadlo. Zvládá toho hodně, a ačkoliv si prý na sebe negativní recenzi ještě nepřečetl, svou produktivitu hodnotí s nadhledem: "To víte, že se něco nepovede. Možná je moje literatura slabá, nekvalitní, ale co není rozhodně - nudná! Na tom si stojím." Původně přitom Mujičic nechtěl být spisovatelem, ale hercem. "Ve studentském souboru jsem začal s režií, ale žádná z těch her se mi nelíbila. Tak jsem je začal psát sám," líčí své literární počátky.
V první hře z roku 1961 se inspiroval slovanskými legendami a vyšla z toho rocková opera o magii a šermování, v níž účinkovala tehdejší hudební hvězda Drago Mlinarec. O čtyři roky později vyrazil na Jadranské moře s politicko-sarkastickým divadlem, s nímž doplul kupříkladu k ostrovům Krk a Hvar. Eroticko-sadisticko-politický kabaret MManipuli rozehrál Mujičic v polovině osmdesátých let, navrhoval k němu i vlastní veselé maňásky. V zimě na přelomu válečných let 1991 a 1992 provozoval před maringotkou zaparkovanou v záhřebských ulicích politické divadlo aktualit Ad hoc, kde například uvedl svéráznou dramatizaci Haškova Švejka; chodilo na něj i za velkých mrazů tisíc lidí.
"Vyrostl jsem na Haškovi a k tomu dneska přiřazuji recesi Monty Pythonů, kteří se nezastaví před ničím. Možná je to idiotská kombinace, ale nemůžu s tím nic dělat, tahle díla mě nejvíce oslovují," tvrdí. "Nechápu, co proti Švejkovi máte. Pořád ho jen pomlouváte, jako Španělé Dona Quijota. A přitom je to neobyčejně sympatická, chytrá postava. Možná až moc chytrá. Přátelé o mně říkají: Jsi takový chorvatský Švejk. A na to jsem opravdu hrdý," usmívá se Mujičic a nezůstává jen u Haška, připočítává další literární oblíbence: Havla, Hrabala, Kunderu, Škvoreckého, Párala, Šotolu. Česká literatura je v Chorvatsku prý momentálně v kursu, třeba Michal Viewegh je tam údajně populárnější než Brazilec Paulo Coelho.
Pro děti vymýšlí loutky či televizní postavičky typu zlého skřítka Batlazara. Ženám věnoval svoji poslední sbírku ironických básní Slepice v žitě, pro muže píše erotické divadlo. Zvládá toho hodně, a ačkoliv si prý na sebe negativní recenzi ještě nepřečetl, svou produktivitu hodnotí s nadhledem: "To víte, že se něco nepovede. Možná je moje literatura slabá, nekvalitní, ale co není rozhodně - nudná! Na tom si stojím." Původně přitom Mujičic nechtěl být spisovatelem, ale hercem. "Ve studentském souboru jsem začal s režií, ale žádná z těch her se mi nelíbila. Tak jsem je začal psát sám," líčí své literární počátky.
V první hře z roku 1961 se inspiroval slovanskými legendami a vyšla z toho rocková opera o magii a šermování, v níž účinkovala tehdejší hudební hvězda Drago Mlinarec. O čtyři roky později vyrazil na Jadranské moře s politicko-sarkastickým divadlem, s nímž doplul kupříkladu k ostrovům Krk a Hvar. Eroticko-sadisticko-politický kabaret MManipuli rozehrál Mujičic v polovině osmdesátých let, navrhoval k němu i vlastní veselé maňásky. V zimě na přelomu válečných let 1991 a 1992 provozoval před maringotkou zaparkovanou v záhřebských ulicích politické divadlo aktualit Ad hoc, kde například uvedl svéráznou dramatizaci Haškova Švejka; chodilo na něj i za velkých mrazů tisíc lidí.
"Vyrostl jsem na Haškovi a k tomu dneska přiřazuji recesi Monty Pythonů, kteří se nezastaví před ničím. Možná je to idiotská kombinace, ale nemůžu s tím nic dělat, tahle díla mě nejvíce oslovují," tvrdí. "Nechápu, co proti Švejkovi máte. Pořád ho jen pomlouváte, jako Španělé Dona Quijota. A přitom je to neobyčejně sympatická, chytrá postava. Možná až moc chytrá. Přátelé o mně říkají: Jsi takový chorvatský Švejk. A na to jsem opravdu hrdý," usmívá se Mujičic a nezůstává jen u Haška, připočítává další literární oblíbence: Havla, Hrabala, Kunderu, Škvoreckého, Párala, Šotolu. Česká literatura je v Chorvatsku prý momentálně v kursu, třeba Michal Viewegh je tam údajně populárnější než Brazilec Paulo Coelho.
 Chorvatský dramatik, básník a prozaik Tahir Mujičic. |
 Chorvatský dramatik, básník a prozaik Tahir Mujičic. |
