Jiří Sovák se před šestnácti lety se svým přítelem loučil slovy: "Nechal po sobě úsměv. Jen se řekne Menšík a lidé se smějí. Je to lepší, než kdyby žil sto let a nezbylo po něm nic." Právě v duchu Sovákova vyznání se ponese celý večer.
"Bude to vzpomínka důstojná i veselá," slibuje producent Janek Uhrin. Pozvání přijali Menšíkovi přátelé a spolupracovníci: herci Jiřina Bohdalová, Radek Brzobohatý, Luděk Munzar či Milena Dvorská, režiséři Dušan Klein a Hynek Bočan, hlasatelky, zpěváci...
"Je to pěkné setkání, i když uhlídat tolik lidí dá práci," uznává režisér Adam Rezek. "Autoři scénáře navíc vybrali skvělé ukázky, nejen legrácky, ale i dramatické role včetně Markety Lazarové."
"Asi nás oslovili, protože se líbí náš cyklus Úsměvy," míní scenáristé pořadu Věra a Václav Šaškovi. Jenže Úsměvy se týkají vždy jednoho hosta, tady se jich vystřídá třicet během padesáti minut, dalších čtyřicet minut tvoří sestřihy z Menšíkových prací.
Začíná se jedním ze slavných silvestrů a snímkem Všichni dobří rodáci. "Snažili jsme se, aby večer tvořil takovou vlnovku střídavých nálad, aby ukázal, že Menšík nebyl jen mistrným komikem a vypravěčem, ale také úžasným charakterním hercem," dodávají.
Než se začne točit, herci na Menšíka vzpomínají. "Jednou mi líčil, jak mu kterási smělá osoba nabídla, že o něm napíše knihu, a on jí řekl - Napíšu ji sám. Dobře děláš, pochválila jsem ho. Jenže umřel a nenapsal ji," litovala Iva Janžurová.
Jiřina Bohdalová zase vyprávěla, že si nepamatoval jména postav: "Kdykoli jsme hráli manžele, říkal mi mámo nebo Božka. V jedné roli jsem ho oslovila Jardo, on mi tvrdil, že je Karel, vsadili jsme se, že ten, kdo nemá pravdu, bude měsíc toho druhého živit - a tak mě živil."
Dostat na scénu i do hlediště tolik hvězd naráz bývá nemožné, tentokrát to šlo snadno. Komukoli prý tvůrci zavolali, vesměs slyšeli: Oč jde - o Vláďu Menšíka? No samozřejmě, s radostí! Mnozí herci přijeli rovnou z divadelních zkoušek, Stella Zázvorková dokonce z nemocnice, a pokud po svém výstupu museli odejít, jejich místa více než ochotně zaplňovali komparzisté.
Do hlediště dokonce usedli i členové vedení ČT a spolu s ostatními vyslechli ponaučení, že "kdyby se náhodou něco stalo, jsou tu tři únikové východy a mezi vámi sedí lékař". Pan doktor sklidil v sále plném pamětníků málem veselejší potlesk než Marek Eben, který přiznal, že si na scéně vedle obřích písmen MENŠÍK připadá menší a menší...
Podobné pocty domácím legendám televizní zábavy plánuje Česká televize i do budoucna. "V únoru chceme připomenout sto let od narození Jana Wericha," prozradil Uhrin.
