Do pádu železné opony, která izolovala domácí publikum od rocku na Západě, zbývalo ještě devět let. V devadesátých letech k nám pak Page s Plantem přijeli, byli skvělí, avšak my jsme slyšeli "jen" hlas a kytaru Led Zeppelin.
Současný projekt troj-CD a dvoj-DVD Led Zeppelin je asi stejně důležitý jako osm řadových alb, soundtrack k filmu The Song Remains the Same nebo "posmrtný" zeppelinský titul Coda. Archivní kolekce CD a DVD dokresluje jedinečnou živou tvář kapely, která si klidně protáhla píseň Dazed And Confused na pětadvacet minut.
Publikum v losangeleské hale Forum (1972) ani nedutalo, když se Pageova kytara rozeběhla kamsi za horizont muzikantovy fantazie a Plantův hlas jí přizvukoval zpěvem beze slov.
Intenzita společného zážitku, při kterém dav oceňuje křikem každý vygradovaný muzikantský nápad nebo završenou improvizaci, smazává i bariéru času. Ostatně celé trojalbum How The West Was Won, jež Page sestříhal ze dvou koncertních záznamů z Los Angeles, zní takřka nesmrtelně, protože je to výborná, otevřená hudba. V tu chvíli je posluchači jedno, že se rocková muzika za třicet let již posunula kamsi dál a dotkla se mnoha dalších stylů.
Pokud by zůstali pohromadě jako třeba Rolling Stones, Led Zeppelin by na nové trendy nepochybně reagovali. Dokládá to více než pětihodinová kolekce dvou DVD, jejichž nabídka se rozprostírá od záznamu koncertu v londýnském sále Royal Albert Hall (1970) až po vystoupení v britském Knewborthu, které se odehrálo o devět let později.
Obě DVD se dají sledovat jako jeden kolosální koncert probíhající na čtyřech různých pódiích. Zatímco raní "Zeppelíni" vykovali jakousi masivní slitinu z blues a rocku, postupně nabírali další barvy. Poslední velké vystoupení v Knewborthu nabízí například hypnotickou skladbu Kashmir, která předpověděla trend taneční hudby a world music. "Knewborth byl místem, kde se naše skladba Whole Lotta Love stala funky," vzpomínal John Paul Jones.
Led Zeppelin, kteří nemají bohatý archiv televizních vystoupení (DVD přináší půlhodinu muziky nahrané pro dánský rozhlas a televizi), byli i velmi vizuální kapelou. Nepotřebovali pyrotechniku: stačila Plantova štíhlá figura připomínající vlasatého keltského boha, Pageova exhibiční hra na kytaru, Bonhamova hromotlucká bubenická gesta.
Muzikanti si perfektně rozuměli a dokázali to dát vizuálně najevo. "Pohybovali jsme se uprostřed hudby, mohli jste to zachytit i na našich deskách. Živé hraní bylo něco jako náš výstavní klenot," řekl Robert Plant. Jistě, přímý koncertní zážitek nelze ničím nahradit. I tak je trojcédéčko a dvě DVD gejzírem uhrančivé živé muziky Led Zeppelin. Doplňuje obraz o kapele, která se uměla z hudby neskonale radovat.
 Rockoví šamani. Koncerty Led Zeppelin bývaly v sedmdesátých letech tříhodinovými divošskými obřady, na které jejich fanoušci nikdy nezapomněli. |
