Zatímco dvojice fotografů Lukáš Jasanský - Martin Polák postihli atmosféru sýpky a okolní krajiny hledáčky svých aparátů, zbylá šestice mladých umělců se zaobírala právě fenoménem graffiti. "Oba fotografy sleduji již delší dobu, jejich tvorba mě zajímá a poprvé jsem je oslovila již asi před dvěma lety. Řekli jsme si, že by bylo dobré nafotografovat krajinu Sýpky a výsledkem je tedy první část sympozia Zemská výstava fotografie," uvedla k snímkům, které zabírají nejvyšší patro budovy galeristka Irena Velková.
Graffiti
Přízemí a první patro pak patří druhé části sympozia - akčnímu graffiti. "Nad sprejerskou výstavou jsme začali přemýšlet, když se před několika měsíci rozpoutala debata právě na toto téma. I tato část má dva oddíly. Ukázky klasických graffiti a pak díla profesionálních umělců, kteří myšlenku sprejerství posouvají někam dál. Většinou velmi jemným způsobem," popisovala Velková.
Výstavu sprejerů posvětilo i ministerstvo
Podle mnoha obyvatel městských zón neoblíbené a nežádoucí graffiti podpořilo na Sýpce také Ministerstvo kultury České republiky. Vstup sprejerů do výstavních síni nepovažují pořadatelé sympozia jen za experiment a je možné, že výstava nevlídný pohled na graffiti i jejich tvůrce - writer - pomůže změnit. Jak může osobitý tvůrčí projev korespondovat s více než tři stovky let starými zdmi? Hned u vchodu do Sýpky, v přízemních prostorách se nelehkého úkolu zhostili tři generačně nejmladší účastníci. Dynamický zeleno-červeno-žlutý nápis je typickou ukázkou graffiti, které není těžké potkat na šedém městském betonu.
Anonymita a historické fasády
zdi"Dostala jsem se k nim čirou náhodou a pozvání považovali za uznání. Nechtějí ale být jmenováni. Domluvili jsme se na zdi v přízemí, kterou si obhlédli a kde pak vytvořili klasické tagy," popisovala spolupráci s anonymními autory Velková. Jak dodala, po šestadvacátém srpnu, kdy výstava končí, přijede trojice mladíků dát stěnu opět do původního stavu. "Kresba se nám ale tak líbí, že jsme přemýšleli nad tím, že graffiti na stěně z velké části necháme," poznamenala galeristka.
Na otázku, zda proti pomalování historických zdí neprotestovali památkáři, Irena Velková odpovídá: "Jde o odnímatelnou část, se stavbou Sýpky jako takové nemá nic společného. Kdyby šlo o barvu fasády, tam už by památkáři mohli zasáhnout. Navíc všichni dodrželi vymezený prostor, na kterém jsme se domluvili."
Graffiti ve stylu Josefa Lady
Spolupráci se sprejery si galeristka pochvalovala. "Nešlo o žádnou konfrontaci, spíše jsem jim naslouchala a dozvěděla se plno zajímavých věcí," dodala Velková. Zbytek autorů, kteří se výtvarnému umění věnují profesionálně, pak graffiti a tím tvorbu přímo na zeď pojímá po svém. O patro výš nad klasickou ukázkou sprejerů Tomáš Vaněk objevil šablonovitost kresby typickou pro graffity u malíře Josefa Lady. Shluky figur z Ladových příběhů dopracoval a otiskl je až na výjimku jako podpis nebo razítko do výše očí na stěnu poblíž oken.
Fotografku Michaelu Thelenovou působící na Fakultě užitého umění a designu v Ústí nad Labem inspiroval prostor Sýpky k přenesení ženských siluet z fotografií na stěny a podlahu v šedém a zlatém provedení. Chemlonem do zdi vyšila nápis Jana Kalinová. Typizovaní človíčci s hlavou ve tvaru nafukovacího balonku, jenž vypouští hesla z reklam známých z televize, jsou zase dílem pražského výtvarníka Krištofa Kintery, který už na Sýpce dvakrát vystavoval - v letech 1994 a 1995.
Jak na klasické sprejerství a městské graffiti pohlíží sami pořadatelé? "Tak jako každý normální člověk. Když jde o vandalství, není to nic jiného. Dozvěděla jsem se ale, že plno sprejerů by přijalo vyhrazené plochy, které jim však ale nikdo nechce poskytnout," dodala Irena Velková. Výsledky sympozia Prostor - práce pro místo budou v Galerii Sýpka přístupné do šestadvacátého srpna.
 Graffiti jako pouliční umění. |
 Tomáš Vaněk objevil šablonovitost kresby typickou pro graffity u malíře Josefa Lady |
