Výsostně politické dílo, v němž proti sobě stojí nekompromisní titánský vojevůdce, bytostný aristokrat Coriolanus, a omezený, snadno manipulovatelný, svým způsobem však nezdolatelný lid, působí dodnes kontroverzně a klade otázky, které neztratily platnost ani po čtyřech stoletích.
V rámci „sezony politické dramaturgie“, kterou letos vyhlásilo Národní divadlo, zkrátka nebylo dost dobře možné Coriolana obejít. Režisér Ivan Rajmont k inscenaci přistoupil s jasně viditelným záměrem stát neochvějně na Coriolanově straně.
A tak David Prachař v titulní roli nepůsobí jako hrdina, který je sice nezdolný a nezištný, ale zároveň i nesnesitelně arogantní a povýšený. Je to sympaťák, který se s téměř klukovskou natěšeností žene do nebezpečí, nepostrádá však ani zdravou sebeironii a jeho vypjatá nechuť ke zbabělému plebsu je velmi dobře odůvodněná.
Sympatie publika si takový Coriolanus získá více než snadno a neztratí je ani tehdy, když se po vyštvání z Říma, způsobeném intrikami tribunů lidu, přidá na stranu nepřátel a v čele jejich vojska hrozí svému vlastnímu městu zkázou.
S Rajmontovým výkladem Coriolana lze velmi dobře souhlasit v rovině, řekněme, politicko-společenské. Bezostyšné nadbíhání davu je jedním z nejodpudivějších rysů současného veřejného života, hledat reálné obrazy nejrůznějších „tribunů“, kteří sice mají „plné huby lidu“, přitom však bez skrupulí sledují svůj osobní prospěch, by bylo až směšně snadné.
Potíž je v tom, že takto pojatá inscenace vyznívá trochu mělce: soucítíme sice se sympatickým a čestným hrdinou, jemuž ublížilo okolí, vytrácí se však tragická hloubka, spočívající v neřešitelných vnitřních rozporech, do nichž Coriolanus osudově zahání sám sebe.
|
Coriolanus | |
| Režie | Ivan Rajmont |
| Překlad | Jiří Josek |
| Výprava | Martin Černý |
| Hudba | Vratislav Šrámek |
| Dramaturgie | Jan Hančil |
| Hrají | David Prachař Vladislav Beneš Alois Švehlík Ladislav Mrkvička Bronislav Poloczek Jiří Štěpnička Ondřej Pavelka Vlasta Chramostová a další |
|
Coriolanus - premiéra | |
|
29. ledna 2004 | |
Výslech Davida Prachaře
Coriolanus je po Cyranovi vaší druhou velikou postavou v Národním divadle. Jenže zatímco Cyrano je charakter všeobecně oblíbený, u Coriolana to není tak jednoznačné. Mají podle vás něco společného?
Oba jsou muži zásady. Cyrano je taky bojovník, ale měl to štěstí, že se nikdy nezapletl jako politik. Naopak Coriolanus musí obhajovat své zásady na poli politiky a to je šílený rozdíl - asi jako mezi fotbalovým reprezentantem a prezidentem. Kdyby se Pavel Nedvěd dostal na Hrad, najednou vznikne plno problémů, které jako fotbalista nikdy neprožíval.
Má „politická“ hra šanci přilákat dnešní politikou znechucené publikum?
Lidé možná znechuceni politikou jsou, ale politika - to jsme my. Naštěstí inscenace Coriolanus není pohled do sněmovny a repliky netvoří interpelace nudnější než nuda. V Coriolanovi se na pozadí politiky ukazují charaktery a to je stejně vzrušující jako dobrodružný film.
Sledujete osobně politiku?
Málo. Už mě to nebaví. Politické strany splývají, jsou to pořád titíž lidé.
Takže u televizních politických debat neodpočíváte.
Když si zapnu televizi, rád se dívám na tematické večery na ČT 2 nebo na Paskvil. Zato mě nebaví relace A divadlo žije, podle mě si divadlo zaslouží důstojnější pořad.
Co právě čtete?
Vypravěče od Maria Vargase Llosy, knihu o konci indiánů v Jižní Americe. Je to smutné čtení o tom, co civilizace přináší tzv. primitivním národům.
Čím si kompenzujete přemíru divadla, kterým jste obklopen?
Hodně poslouchám hudbu, třeba teď nové cédéčko Dana Bárty nebo Ivu Bittovou. Rádio zapínám jen výjimečně, obtěžuje mě neustálý příval reklam.
Chodíte do kina na hollywoodské hity, třeba na Pána prstenů?
Na třetí díl Návrat krále se moc těším, vyrazím někdy po premiéře Coriolana, protože na tříhodinové dílo musí být člověk uvolněný.
 Národní divadlo Praha uvádí hru Williama Shakespeara Coriolanus s Davidem Prachařem v hlavní roli. V pozadí Alois Švehlík - Cominius. |
 David Prachař jako Coriolanus ve stejnojmenné hře Williama Shakespeara. |
 Fotografie z představení Coriolanus v Národním divadle Praha. |
