Svolinský ovlivnil řadu českých umělců

Velkou retrospektivní výstavu díla Karla Svolinského (1896 - 1986) připravila pro obyvatele a návštěvníky Prahy Národní galerie v paláci Kinských. Galerie projekt pořádá společně s Nadací Karla Svolinského a Vlasty Kubátové a v expozici se snaží postihnout autorovu tvorbu v největší šíři od architektonických návrhů po realizaci poštovních známek nebo divadelních kostýmů. Výstava v paláci Kinských potrvá do 10. března.

Jméno Karla Svolinského je často spojováno se synonymy oficiální umělec, folklorista, kytičkář, čítankový ilustrátor a autor poválečné přestavby olomouckého orloje. Autor se však významně prosadil v mnoha oblastech výtvarného umění. Zabýval se malbou, grafikou, výrobou loutek, kostýmů, návrhy na známky nebo scénografií. Svolinského tvorbu je proto potřeba vnímat jako celek, tedy už od počátku dvacátých let, od kdy jeho dílo můžeme rozdělit do tří časových období.

První z nich je ohraničeno rokem 1945. V této době Svolinský proslul zejména návrhy vitrají pro katedrálu sv. Víta na Pražském hradě nebo provedením výzdoby československé učební síně na univerzitě v Pittsburghu v roce 1938. Do povědomí se dostaly také četné ilustrace, z nichž nejznámější je Máchův Máj oceněný první cenou na mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925.

Po skončení druhé světové války vstoupil Svolinský jako všeobecně uznávaný umělec na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde ovlivnil několik generací českých umělců. V této době získal čestné uznání za vitraj Město a venkov na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Autor dále publikoval knižní ilustrace a věnoval se návrhům na známky. Z přelomu čtyřicátých a padesátých let také pochází návrh tolik prodiskutovávaného průčelí olomouckého orloje.

Výrazné uznání si Karel Svolinský vydobyl i coby scénograf a divadelní kostýmní návrhář. Podílel se na přípravě děl Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka nebo Bohuslava Martinů. V roce 1956 byl Svolinský jmenován zasloužilým umělcem a o pět let později získal titul národního umělce.

V poslední fázi tvorby se autor obrátil do vlastního nitra, začal bilancovat svou tvorbu a pokoušel se najít vyšší duchovní řád. Důvodem k tomu byly události po roce 1968, kdy musel Svolinský opustit svou práci na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V malbě se naopak začal orientovat na abstraktní zpracování tématů, která často hraničila s neobvyklou expresí a existenciálním vyzněním.

Součástí výstavního projektu jsou rovněž doprovodné akce jako například vzpomínkový a literární pořad ve Viole nazvaný Můj anděli, nové ediční vydání Svolinského memoárů Útržky mých vzpomínek nebo vydání knihy Kamila Bednáře O Faustovi, Markétce a ďáblovi se Svolinského ilustracemi v nakladatelství Albatros.

Karel Svolinský - foto 1