Světoznámý scénograf Josef Svoboda

Po delší těžké nemoci zemřel v Praze v pondělí večer ve věku nedožitých 82 let spoluzakladatel a umělecký šéf pražské Laterny magiky, profesor Josef Svoboda. Pracoval na více než sedmi stech scénografií v divadlech po celém světě. Nízkovoltové osvětlovací rampy, které vyvinul, se pod názvem "Svoboda" používají v divadlech po celém světě.

Více než dvacet let byl hlavním výtvarníkem a šéfem dílen Národního divadla v Praze. Je rovněž autorem polyvize a polydiaekranu.

Svoboda spolupracoval například s režiséry Alfrédem Radokem a Václavem Kašlíkem, od konce 50. let s Otomarem Krejčou. S ním vytvořil řadu inscenací jak na české první scéně, tak v Divadle za branou i v zahraničí. V roce 1973 se stal uměleckým šéfem Laterny magiky, jejímž je spoluautorem. Na jeho kontě je více než sedm set jevištních návrhů pro scény doma i v cizině.

Narodil se 10. května 1920 v Čáslavi a vyučil se truhlářem. Po válce vystudoval pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a po působení v Opeře 5. května se stal jevištním výtvarníkem Národního divadla v Praze. V letech 1951 až 1973 byl šéfem výpravy české první scény. Dvě desetiletí zastával funkci generálního tajemníka Mezinárodní organizace scénografů a divadelních techniků.

Laterna magika získala pod Svobodovým vedením světovou proslulost. U zrodu tohoto "divadla zázraků" byl spolu s Alfrédem a Emilem Radokovými. Scéna přežila všechny módní směry a je mezinárodně srozumitelná. Profesor Svoboda se tak už nedočká výročí její nejúspěšnější inscenace Kouzelný cirkus, od jejíž premiéry uplyne 15. dubna 25 let. Po celou tu dobu neopustila repertoár a měla hodně přes pět tisíc repríz. Na šestadvaceti zájezdech jí tleskali i diváci čtrnácti zemí.

V roce 1961 obdržel hlavní cenu na Bienále v Sao Paolo. Z řady dalších ocenění je to pak například hodnost The Royal Designer z Londýna v roce 1989 a francouzská Légion d Honneur z roku 1993.

Prozatím poslední výstava Svobodových prací byla v roce 1994 v Centre Pompidou v Paříži a poté v roce 1995 u příležitosti pražského Quadrienale v Praze.

Ohlasy: Jak vzpomínáte na Josefa Svobodu?

Svoboda byl velký perfekcionista. Všechno dělal velmi přesně, dokonale a zároveň uměřeně. Skoro se někdy zdálo, že je s tou dokonalostí a uměřeností až chladný. Když jsme společně připravovali knihu, scházeli jsme se u něj v bytě. Vždycky připravil skoro až nelidsky dokonalý servis. Třeba jen oběd: všechno se podávalo v nejvyšší kvalitě, ale zároveň v rozumné míře, káva byla výborná, ale v uměřeně velkém šálku. Jídlo nechystal pro zábavu, nebo aby se u něj klábosilo, ale na posílení před prací. Jeho pracovitost byla pověstná - až šestnáct hodin denně. Jednou řekl: "Asi bych nemusel tolik pracovat, kdyby některé věci nebyly nesmyslně organizovány. Ale možná i tak bych potom pracoval stejně." Dovedl tak vyprávět, až mu padla hlava únavou na stůl. Ale pak se zase vzpamatoval a pokračoval. Jeho vyprávění bylo dokonalé - rovnou by se dalo tisknout.
Věra Ptáčková, teatroložka, autorka knihy Česká scénografie 20. století

Měl jsem to štěstí, že jsem studoval v ateliéru profesora Svobody, takže jsme se jeden čas vídali prakticky denně. Byl až neskutečně pracovitý, pořád tvořil, cestoval po světě, a přitom stíhal být s námi pořád v ateliéru. Na konci sedmdesátých let byl pro nás se svými zkušenostmi z předních zahraničních divadel oknem do světa. Byl velmi pilný, ale nebyl workoholik. Sama práce pro něj nebyla to hlavní: nejdůležitější bylo rozkrýt dramatický text a najít v něm nový pohled. A pak stejně jako já miloval technické hříčky a finesy - o tom jsme vedli nekonečné debaty.
Daniel Dvořák, scénograf a designovaný ředitel pražského Národního divadla

Josefa Svobodu jsem poznal ještě jako tanečník. Tančil jsem například ve slavném Kouzelném cirkusu. Byl to renesanční člověk: ovládal řemesla, architekturu, matematiku i výtvarné umění. Se scénou uměl čarovat. Zní to jako fráze, ale nebojím se říct, že byl génius. Přes to všechno zůstal normální. Uměl se zdravě rozčílit, ale nikdy nementoroval.
Václav Janeček, dramaturg Laterny magiky

                                                                                        MF DNES, kol

Josef Svoboda.

Scéna Josefa Svobody k Janáčkově opeře Z mrtvého domu, jež byla uvedena v berlínské opeře v roce 1981.

Scéna Josefa Svobody k inscenaci Kouzelný cirkus (Laterna Magika, 1977).

Scéna Josefa Svobody k inscenaci Kouzelný cirkus (Laterna Magika, 1977).

Scéna Josefa Svobody k inscenaci Kouzelný cirkus (Laterna Magika, 1977).

Scéna Josefa Svobody k Prodané nevěstě (Stuttgartské státní divadlo, 1990).

Scéna Josefa Svobody k Carmen (Goetheho divadlo v Brémách, 1965).

Scéna Josefa Svobody k Straussově Die Frau ohne Schatten (Velké divadlo, Ženeva, 1978).